Student World

Následující studie má mapovat vývoj evropské populace a moderní severoamerické v posledních 33 000 letech.

Christopher Ruff z Johns Hopkins University School of Medicine vedle sebe postavil několik možností (které se sice nevylučují, ale není důvod, proč by měly platit současně). Máme slabší kosti kvůli opuštění nomádství? V důsledku zemědělství/výživy? Urbanizace? Domestikace koně a objevu kola?

Závěrem článku publikovaného v Proceedings of the National Academy of Sciences má být, že slabší kosti na nohou jsou hlavně následkem toho, že od konce paleolitu lidé méně chodí a méně toho nosí. Kosti především v době dospívání prý sílí v reakci na zátěž. Např. za osteoporózu proto bezprostředně asi nemůže strava s dominantním podílem obilnin.

Zdroj: ScienceDaily.com

Poznámky:

– Máme-li odlišit vliv změny stravy a usedlého způsobu života, šlo by to snad zjistit např. podle jiných kostí. Oslabily se od paleolitu třeba i kosti na rukou? Ruff tvrdí, že ne. V rámci výzkumu se přenosným rentgenem zkoumaly dvě kosti nohy a rameno.

– Ruff výslovně mluví o tom, že oslabení kostí je důsledkem životního stylu, ne migrací, tj. podle něj nemá jít o změny frekvence nějakých genů. Zde by se dalo namítnout, že skutečnost může být i jiná – když nemusíte tolik chodit, nepůsobí (tolik) selekce vyřazující geny odpovědné za osteoporózu atd. Tj. i konzervativní osídlení bez migrací může procházet genetickou změnou, a to třeba i rychlou, viz trávení mléka.

– Další faktor. Životní úroveň nejvíce poklesla asi s počátkem neolitu. Kdyby za slabé kosti nohou (a zad?) mohla chudá strava, pak bychom měli nejdřív zaznamenat velkou změnu a poté zčásti třeba i návrat na původní hodnoty. Tak tomu prý ale není, kosti jsou stále slabší, jak zvolna postupovalo usazování a urbanizace. Ještě v římské době se kosti nohou oslabují, ve středověku už odpovídá anatomie současnosti.

– Také by by bylo zajímavé to srovnávat s průměrnou výškou/hmotností člověka (to se tedy asi nějak provedlo, srovnání tloušťky/síly kostí srovnatelné délky, přepočty apod.)

– Role koně je v původním zdroji zmíněna pouze na počátku článku, dále nediskutována. Vůbec nezmíněna role konzumace mléka/mléčných výrobků – i když ta snad vyloučena (?) tím, že kosti ramene se neměnily.

– Nenachodí toho nakonec ale zemědělec na poli srovnatelně? Různá orba, sázení, pletí, sklizeň… Nebo spíše ohnutý leze? (Z pozdější doby máme možná přednostně dochované pozůstatky lidí, kteří nebyli zemědělci, byť se takto živila drtivá většina populace?)

autor Pavel Houser