Student World

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Základní mechanismus je celkem jasný. Při fotosyntéze v prosvětlené vrstvě nedaleko vodní hladiny se uhlík z atmosféry váže do organické hmoty. Koloběh může v zásadě skončit dvěma variantami: buď nakonec organický materiál klesne na mořské dno, nebo bude na konci rozložen a opět uvolněn (vydýchán) do atmosféry.

Tým z bostonského Woods Hole Oceanographic Institution se podíval na zoubek tomu, jak tenhle proces funguje v Tichém oceánu. Ukázalo se, že podíl uhlíku, který nakonec klesne na mořské dno a je zde „pohřben“ (což by, pokud přijmeme tezi, že je třeba snižovat obsah CO2 v atmosféře, mělo být ideálně co nejvíce), se v různých oblastech oceánu radikálně liší.

Rozhodující děje se odehrávají někde mezi 100 a 1 000 metry pod hladinou, kam klesá mrtvý fytoplankton a pase se zde na něm (především) zooplankton, ale i větší organismy a rozkladné bakterie. Záleží na tom, kolik mrtvého organického materiálu propadne touto zónou ještě do větších hlubin. Vědci instalovali v různých hloubkách oceánu zařízení, která tento „déšť“ měřila a sledovala, co se vlastně s uhynulým fytoplanktonem děje.

Ukázalo se, že v oblasti Havaje se většina (odhad je 80 %) organického materiálu vrátí zpět na hladinu. Naopak v severním Pacifiku se ho ke dnu propadne skoro polovina. Příčiny rozdílu nejsou zatím úplně jasné – možná, že záleží na tom, kde je více rozpuštěných křemičitanů, z něhož si plankton buduje své schránky. Kde je více křemíku, tam jsou organismy těžší, a proto se propadají rychleji/je menší pravděpodobnost, že je cestou něco stihne sníst. Jiný výklad říká, že rozdíly závisí hlavně na teplotě vody. Při vyšší teplotě se organická hmota rozkládá rychleji (ať už samovolně, nebo přičiněním bakterií), takže opět nestihne propadnout až ke dnu a dostane se zpět na mořskou hladinu/do atmosféry.

Zdroj:

New Scientist
ScienceDaily

Poznámka: výzkum každopádně naznačuje, že větší roli pro pohřbívání/ukládání uhlíku a jeho vyřazení z koloběhu hrají chladná moře než oceány tropické.

autor Pavel Houser