Biologie |
Vědci dávali mlokům druhu Plethodon cinereus (mločík popelavý) vybrat si mezi hromádkami much, z nichž jedna byla vždy větší než druhá. Mloci dávali přednost větší hromadě, ovšem pouze tehdy, když rozdíl mezi oběma množstvími byl výrazný
Základní matematické schopnosti nemají pouze primáti nebo krkavcovití ptáci. Počet umějí rozlišovat i třeba mloci, ryby či hmyz.
Vědci dávali mlokům druhu Plethodon cinereus (mločík popelavý) vybrat si mezi hromádkami much, z nichž jedna byla vždy větší než druhá. Mloci dávali přednost větší hromadě, ovšem pouze tehdy, když rozdíl mezi oběma množstvími byl výrazný, jinak se rozhodovali „náhodně“. Mlok dokázal „rozlišit“ mezi 8 a 16, nikoliv ale třeba mezi 8 a 12 či 3 a 4. (Zhruba by se dalo říct, že si rozdílu povšiml až u dvojnásobku. Nakonec ale i lidé, když mají říct, jaké číslo je větší, mají různé reakční časy: že 10 je větší než 5 řeknou rychleji než, že 10 je větší než 9.)
Do trojky mlok uměl počítat přesně, tj. vybral si vždy raději 3 než 2 mouchy. Možná tedy do 3 skutečně počítá, nad tuto hranici se již musí spolehnout na odhad – podobně jako dvě různé strategie používají i lidé (když mají porovnat 2 velké skupiny, dejme tomu bodů na obrazovce, také je už nepřepočítávají).
O trochu lepší schopnosti než mloci vykázali v testech ruby živorodky komáří (Gambusia affinis). Chápaly ještě rozdíl mezi 3 a 4, nikoliv však už 4 a 5.
Protože určité matematické schopnosti byly zjištěny i u včel (dokázaly si zapamatovat, že mají třeba na cestě k potravě v tunelu třikrát zahnout, ale při složitější cestě už jejich schopnost selhala), je zajímavé spekulovat, zda se jedná o nějaké společné evoluční dědictví táhnoucí se až někam ke vzniku mnohobuněčných živočichů. Převládá ale přesvědčení, že základní početní schopnosti se vyvinuly nezávisle na sobě: objevily se vždy ve chvíli, kdy organismus disponoval dostatečně složitou nervovou soustavou. Konec konců základy počítání usnadňují orientaci v okolním světě a jejich selekční výhoda je zřejmá.
Popsané pokusy jsou ovšem relativizovány s tím, že se vybírat mezi množstvími lze i jinak než „počítáním“, může se třeba porovnávat podíl určité barvy v zorném poli apod.
Podrobný článek o zvířecím počítání vyšel na New Scientist.
Poznámka: pokud se ale podíváte na starší článek o počítání krkavcovitých ptáků či opic (Početní soustavy v dávné minulosti – i u zvířat), zjistíte, že nejde jen o rozlišování počtu, ale skutečně i o jakousi představu o číslech jako abstraktních objektech.
Obrázek: Mločík popelavý, zdroj Wikipedia, licence obrázku Creative Commons Attribution ShareAlike 3.0.
Komentáře
29.07.2014, 14:01
.... ñïàñèáî!!...
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.