Biologie |
Jak - chlupaté zvíře podobné krávě chované především v horském Tibetu. Máslo z jačího mléka se spolu se solí přidává do některých tibetských čajů, které tak získají spíše chuť zeleninového bujónu. Nás však zajímá jiný jev: Jačí samice ...
Jak – chlupaté zvíře podobné krávě chované především v horském Tibetu. Máslo z jačího mléka se spolu se solí přidává do některých tibetských čajů, které tak získají spíše chuť zeleninového bujónu. Nás však zajímá jiný jev: Jačí samice svými zuby po narození většinu malých býčků údajně kastruje. Jak takový jev vysvětlit z hlediska evoluční biologie?
Logika věci je následující: Samozřejmě, že stádo, v němž je posléze např. pouze jeden samec schopný rozmnožování, může být z řady důvodů stabilnější, ušetřené ničivých vnitroskupinových konfliktů. Harémová struktura může dokonce mít do určité míry eugenický efekt – to za předpokladu, že by jačí samice poznala zvlášť "kvalitního" samce a toho kastrace ušetřila. Kvalitní geny by se potom rychle rozšířily. (Logicky to tak nějak i funguje, samozřejmě nemohou být vykastrováni úplně všichni samci)
Nicméně, proč samice narozené samce kastruje a raději rovnou nezabije (eventuálně nějakým mechanismem samovolných potratů apod.)? Musí je přece kojit, čímž si snižuje svoji schopnost vychovat další dítě (např. samici). Lze také předpokládat, že vykastrovaní samci v dospělosti užírají stádu trávu a vlastně snižují jeho celkovou životaschopnost stáda. Samice, které by narozené samce zabíjely, eventuálně stáda, kde by se tak chovaly všechny, by byly proti konkurenci ve zjevné výhodě. Geneticky by se pak mělo rozšířit právě toto chování…
Napadají mě pouze dvě alespoň trochu racionální možnosti, které by vysvětlily tento jev, obě jsou ovšem značně přitažené za vlasy.
První eventualita: Kastrovaní samci později zvyšují "fitness" stáda tím, že ho chrání před dravými zvířaty, např. před vlky, aniž přitom zvyšují množství vnitrostádních konfliktů (otázky: jsou jačí samci výrazně silnější než samice? jsou kastrovaní samci stejně silní jako ti "normální"?)
Druhá eventualita: Kastrovaní samci jsou později naopak obětováni v případě nebezpečí a smečka je někde zanechá na pospas šelmám. To je však představa velmi, velmi divoká.
Zdrojem popsané informace je kniha "Dějiny Tibetu". Její autor neměl biologické vzdělání a absurdnost problému ve své práci proto nijak neřeší. Je také možné, že se nejedná o zcela seriózní zdroj.
Máte nějaké vysvětlení pro popsaný jev? Znáte ho i u jiných živočišných druhů?
Zdůrazňuji, že záhadou je ona kastrace, zabíjení mláďat samo o sobě je naopak celkem běžné. Lze vysvětlit řadou mechanismů, přes sobecký gen (zejména u zabíjení mláďat opačného pohlaví, než má rodič-vrah) až po vnitrodruhovou selekci – to když se např. žraločí embrya požírají ještě před narozením nebo dvě hyení mláďata bojují na život a na smrt krátce po porodu.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.