Student World

Matt Ridley ve své knize Genom nemá přílišnou lásku k výkladům chorob coby funkcí psychiky. Konec konců, jeho kniha je především o genetice. V případě infarktu však dělá výjimku – tato dnes nejčastější příčina smrti podle Ridleyho příliš nekoreluje s pitím, kouřením ani přejídáním…

Ridley cituje výsledky výzkumu, který ukázal, že postavení člověka v zaměstnání koresponduje s infarktem mnohem více než obezita nebo krevní tlak. I tlustý ředitel-kuřák měl v daném okamžiku menší pravděpodobnost infarktu než hubený vrátný (poznámka Pavel Houser: předpokládám, že se myslí oba lidé ve stejném věku, byť to v textu není přímo řečeno). Zejména se nepotvrdila významná vazba mezi infarkty a cholesterolem. Ridley dodává něco ve smyslu, že z cholesterolu se náhle stala spíše nejistá poznámka pod čarou.
Ale pozor, nebezpečné jsou pády. Vysoce postavení lidé dostávají infarkty často krátce po odchodu do důchodu, když náhle (minimálně ze svého pohledu) spadnou ve společenské hierarchii o několik řádů níže. Proto je rozhodnutí dále pracovat a do důvodu vůbec neodejít do značné míry dokonce racionálním řešením.
Obecně: Předpokládá se, že infarkty korelují s mírou kontroly, kterou má jedinec nad svým životem. Lidé ve společenské hierarchii výše postavení rozhodují, ostatní je poslouchají. Podvolovat se tlaku okolního prostředí a plnit cizí příkazy člověku nedělá dobře. Míra stresu (byť to tak nemusí vypadat) na pozici manažerů je ve skutečnost nízká – záleží samozřejmě i na tom, jak si stres vůbec definujeme.
Podobně bývají stresované opice a lidoopi, zatímco jedinci v čele tlup se zřejmě cítí naopak v pohodě.

(Zdroj: Matt Ridley: Genom, Portál, Praha, 2001, http://www.portal.cz)

autor Pavel Houser