Nové chřipkové viry samozřejmě vznikají "klasickými" mutacemi, tedy chybami při kopírování genetické informace. Zdrojem skutečných pandemií ale nejčastěji bývá rekombinace mezi viry lidskými, drůběžími a prasečími…
Přesněji řečeno, prase v tomto případě funguje jako "míchací nádoba". Chřipkové viry vodní drůběže nedokáží téměř nikdy infikovat a člověka – a naopak. Prase ovšem může být infikováno oběma typy virů a právě ve vepřích potom dochází ke genovým rekombinacím (tzv. shiftu – používá se často ve spojení shift a drift). Výsledkem jsou nové typy virů. O původu chřipky svědčí mj. i jména některých subtypů – ptačí chřipka apod.
Protože lidský imunitní systém rozezná chřipkový virus především podle povrchových glykoproteinů (antigenů), výměna RNA (chřipka je RNA virus) v částech zodpovědných za kódování povrchu viru způsobí, že virus není obranným systémem rozpoznán. Zajímavé přitom je, že bodové mutace údajně naopak způsobují pouze malé změny kódovaných glykoproteinů a nemají na svědomí vznik nebezpečných virových kmenů.
Proti kmenu se změněnými antigeny samozřejmě pouze omezeně účinkují vakcíny na "předešlé" kmeny, stejně jako imunita získaná onemocněním.
Z výše uvedeného mj. plyne i to, že zdrojem pandemie bývají především místa, kde žijí vedle sebe prasata, drůběž i lidé – tedy například jižní Čína. Zajímavé je i to, že mezi ptačími viry se podařilo odhalit několik pravděpodobných kandidátů na příští pandemii, které jen čekají, až budou patřičným způsobem "humanizovány". Přenos z drůbeže na člověka bez mezihostitele (vepř) nastává výjimečně. Na domácí drůběž žijící mimo uzavřené chovy se virus přenáší od divoce žijících ptáků.
Mimochodem: Chřipkové epidemie se zřejmě vyskytovaly již v antice. V Athénách proběhla jedna za peloponéské války (nezaměňovat s předtím proběhlou epidemií moru, kterému podlehl i Perikles). Dnešní název chřipky – infuenza – pochází z italského slova "vliv". Ve středověku se totiž chřipka dávala do souvislosti s "vlivem" hvězd a planet. Virus chřipky byl identifikován až ve 30. letech. Od té doby známe i jeho různé varianty, které jsou zodpovědné za pandemie. Díky archeologické sérologii se však podařilo identifikovat i virus, který způsobil pandemii v letech 1898-1901.
Poslední poznámka: Protože chřipka je původu virového, nemá žádný smysl se ji snažit léčit antibiotiky.
Zdroj: Jiří Havlík, Jiří Beran: Chřipka – klinický obraz, prevence a léčba, Maxdorf, Praha, 2002
