Biologie |
Představte si, že bychom - ať už z živých buněk nebo pouze z DNA - dokázali oživit nějaký vymřelý druh. Co ale kdybychom vůbec neměli k dispozici samčí chromozóm Y? Něco podobného může potkat kozorožce španělského.
Představte si, že bychom – ať už z živých buněk nebo pouze z DNA – dokázali oživit nějaký vymřelý druh. Co ale kdybychom vůbec neměli k dispozici samčí chromozóm Y? Něco podobného může potkat kozorožce španělského.
Poslední samice tohoto druhu uhynula v roce 2000. Před tím jí veterináři stihli odebrat živé buňky a zmrazit je. Firma Advanced Cell Technology přišla s myšlenkou, že bychom mohli kozorožce oživit. Jenže – i když se nám podaří přivést na svět živou samici, kde vzít samce a jeho chromozom Y?
Vědci z ACT se domnívají, že by mohli v samičí buňce nahradit jeden chromozom X chromozomem Y z nějakého příbuzného druhu (respektive poddruhu). Co bychom dostali? Původního kozorožce? Jak podstatnou informaci nese chromozom Y, který je u savců oproti variantě X podstatně kratší?
Po pravdě řečeno: Nevíme. Musí se to zkusit.
Zůstává ale ještě další problém. Populace vytvořená z jediného páru (i kdybychom získali samce) by byla velmi náchylná k vymření. Chyběla by – alespoň v první fázi – jakákoliv genetická variabilita.
Zdroj: Jaroslav Petr Klonování – Hrozba, nebo naděje, Paseka, Praha, 2003, http://www.paseka.cz
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.