Biologie |
Průměrný věk je řekněme 75 let. Pokud odhlédneme od našich genetických dispozic, životních zvyků (a stejně tak možných objevů na poli medicíny či naopak katastrof), jaká je pravděpodobnost, že se tohoto věku dožijeme? Je 50 %, menší, nebo větší?
***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Jde nám samozřejmě o myšlenkový experiment, nikoliv o snahu cokoliv předpovědět.
Řešení: Při průměrném věku 75 let a symetrickém normálním rozdělení by pravděpodobnost dožít se tohoto věku byla přesně 50 %. Jenomže,když se nad tím zamyslíme dál, zjistíme, že příslušné rozdělení symetrické určitě není. Může zemřít roční dítě, neznáme však nikoho, kdo by se dožil 149 let (na okraj: na celém světě je zaznamenán pouze jediný věrohodný případ, kdy se někdo dožil 115 let). Bezpochyby známe více lidí, kteří zemřeli před dosažením padesátky, než těch, kteří se dožili stovky.
Asymetričnost rozdělení znamená, že ve skutečnosti se alespoň průměrného věku dožije více než polovina lidí.
V této souvislosti je zajímavé citovat Davida Raupa, který v knize O zániku druhů uvádí další příklady asymetrických rozdělení. Zatímco člověk se pravděpodobně průměrné délky života dožije, v případě doby života druhu platí opak – je několik málo druhů velmi dlouhověkých, většina se však průměrné délky nedočká (zřejmě to souvisí s tím, že pravděpodobnost vyhynutí druhu neroste s jeho „věkem“ tak jednoznačně jako u jedinců, možná dokonce i klesá).
Tedy další asymetrická křivka: Raup v této souvislosti poznamenává, že gausovské chování je při popisu biologických jevů spíše výjimkou.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.