Student World

Otázka stojí za drobné upřesnění. Dejme tomu, že v noci denní živočichové stejně nic moc dělat nedokážou (nevidí). Určitě se vyplatí dát odpočinout svalům. Zdá se však, že výhodnější by bylo se nehýbat, ale zůstat v bdělém stavu – dalo by se rychleji reagovat na ohrožení. Přitom mozek ve spánku dále spotřebovává energii, takže čistě z tohoto hlediska by zase bylo výhodnější bezvědomí.

Takže se zdá, že spánek není „vedlejší produkt“, vzhledem ke svým nevýhodám nějaký význam přece jen mít musí; přitom jde sotva o sny a kontakt s podvědomím, jak si třeba představovala psychoanalýza.

Moderní teorie o významu spánku jsou zhruba následující:

– Ve spánku (ať už jakékoliv fázi) se vytvářejí synapse mezi neurony, upevňuje paměť apod. Komu je zabráněno spát, začíná mít skutečně problémy s úlohami vyžadujícími paměť – ovšem takový nešťastník bude mít i celou řadu jiných problémů, pročež zde nejde o žádný důkaz.

– Nebo se ve spánku naopak mohou odstraňovat nepotřebné synapse (to by se dalo představit jako čištění operační paměti, prostě zapomínáme to, co je nepotřebné).

– Děti a mláďata spí déle než dospělí, je tedy spánek (či speciálně nějaká jeho fáze) zodpovědný za nějaký proces důležitější v mladším věku (vývoj mozku apod.)?

– Představa, že spánek odstraňuje v mozku škody způsobené oxidačním stresem, není moc přesvědčivá. Některé oblasti mozku sice ve spánku snižují aktivitu, ale jednodušší by bylo totálnější vypnutí. Právě REM fáze, kdy se znají sny, znamená zátěž řady částí mozku zhruba stejně jako v bdělém stavu.

– Taktéž teorie, podle kterých je funkce spánku spíše „termodynamická“, ochladit mozek a tělo, nezní přesvědčivě – proč se v noci chladit?

Zdroj: František Koukolík: Já. O mozku, vědomí a sebeuvědomování (Karolinum 2013) a další

autor Pavel Houser