Student World

Lokalizace jazykových schopností v lidském mozku je věcí mimořádně komplikovanou. Proces poslechu jazyka i jeho aktivní používání má totiž celou řadu rovin a podílí se na něm hned několik funkčních systémů…

Především, jazyk není jazykem tím, že ho slyšíme, ale stává se jím díky porozumění – při poslechu jazyka se v mozku aktivují jiné moduly, než při "slyšení" neřečových zvukových informací. Protože jednotlivé lidské jazyky se od sebe liší, dochází k aktivaci řečových center u jejich rodilých mluvčí poněkud odlišně. Určité rozdíly na tomto poli pak existují i mezi muži a ženami.
Odlišné oblasti než při poslechu jazyka se v lidském mozku aktivují při tvorbě řeči. Ještě další systémy nastupují, pokud slova namísto poslechu čteme, respektive píšeme (poznámka Pavel Houser: existence takového specializovaného modulu je však z hlediska evoluční biologie poměrně zvláštní, pokud uvážíme, že písmo je známo až posledních pět tisíc let – logicky se zřejmě používá modul, který původně sloužil k úplně jiným účelům). Některé studie také zkoumají, jaké oblasti se aktivují při používání znakového jazyka neslyšících.
Zdá se dokonce, že v mozku existují odlišné systémy na zpracování konkrétních a abstraktních podstatných jmen. Relativně samostatné moduly zpracovávají slovesa či číslovky. Tomuto stavu odpovídají i vysoce specifické poruchy, při kterých mají postižení problém právě s určitým "subvýsekem" jazyka – například problém s pojmenováním neživých předmětů či čísel určité velikosti (nejde přitom o nějaké psychologické vytěsnění, ale následek nějakého organického poškození). V této souvislosti jsou zajímavé experimenty, při nichž se zpracovávají alfanumerické řetězce, obsahující současně číslice i písmena. Zdá se, že menší čísla se ukládají "slovně" v levé hemisféře, při zpracování větších čísel se již aktivují obě poloviny mozku.
V lidském mozku se také někdy zapínají různé moduly pro rodný jazyk a pro jazyky cizí. Jak se zdá, není přitom ani tak podstatný věk naučení, ale spíše stupeň zvládnutí cizího jazyka. Po překonání určité hranice se již v mozku aktivují stejné oblasti jako u jazyka rodného.

(Zdroj: František Koukolík: Lidský mozek, Portál, Praha, 2002, http://www.portal.cz)

autor Pavel Houser