Biologie |
Množství lesů v Evropě korespondovalo s tím, jak klima měnilo způsoby obdělávání krajiny.
Například Střední Evropa zarostla lesem po skončení poslední doby ledové, od mezolitu byl ale les již mýcen. Od té doby (respektive od neolitu) zde již prakticky neexistuje žádná původní krajina.
V době raného středověku došlo v důsledku ochlazení ještě jednou k návratu lesa. Mnoho polí bylo opuštěno, také v důsledku vylidnění území a posunů obyvatelstva k jihu během stěhování národů.
Naopak ve vrcholném středověku ve Střední Evropě podíl lesa poklesl pod 20 % veškeré obdělávané půdy – dnes dosahuje 30 % a současnost by se vzhledem k trendům dala přímo pokládat za zlatý věk lesa. Sice i nadále přetrvává stav z vrcholného středověku, kdy lesy jsou spíše „ostrovy“ v zemědělské (a nověji zastavěné) půdě, nicméně ostrovů přibývá.
Zdroj: Wolfgang Behringer: Kulturní dějiny klimatu, Paseka 2010
Poznámky:
– Ostatně podíl zalesnění stoupá i celosvětově.
– To samozřejmě neznamená, že musíme být nadšeni třeba smrkovými monokulturami.
– Zajímavá je v tomto ohledu i etymologie: kolik místních názvů nějak upomíná na mýcení či vypalování lesa? Autor uvádí příklady z angličtiny, němčiny a francouzštiny, jak to vypadá v češtině?
Komentáře
14.12.2010, 09:15 lexa
Smrkové monokultury?
Na smrčinách není nic špatného. Naopak jsou nádherné. Doubravy jsou hezké, bučiny jsou zajímavé, bory jsou příjemné, modřínové háje jsou milé - ale smrčiny jsou prostě nádherné. Smrčiny v mírném pásu nic nepřekoná.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.