Kroků, které nás oddělují od lidoopů, bylo hned několik. Podívejme se, jak na celý problém nahlíží Robert Foley ve své knize Lidé před člověkem.
První klíčovou změnou byla bipedie, která se objevila krátce po oddělení našich předků a předků šimpanzů. Australopitékové a jim blízcí hominidi se posléze rozdělili podle (zjednodušeně řečeno) dvou strategií: velké zuby a velký mozek. Ti "chytřejší" byli našimi předky. Bipedie předcházela rozvoji mozku, inteligence australopitéků byla zřejmě jen velmi mírně vyšší než u současných šimpanzů.
Afriku v té době paralelně obývalo velké množství hominidů, přibližně před 1 milionem let však většina druhů nepřináležejícím k našim předkům vymřela. Protože ve stejné době se naopak rod Homo rozšiřuje do dalších oblastí, naši předkové mají možná na konci svých příbuzných svůj nezanedbatelný podíl.
Růst mozku v období prvních forem rodu Homo a Homo erectus v první fázi zřejmě souvisel především se schopností imitace (viz teorie o memech). Imitace ovšem nemusí znamenat inovaci. Teprve asi před 300 000 lety, v době prvních forem Homo sapiens, došlo k rychlejšímu vývoji na poli kamenné technologie. Ještě acheuleanská industrie se nezměnila asi po 1 milion let, byla navíc stejná i regionálně – od jižní Afriky po Anglii.
Formo Homo sapiens měly již mozek větší než 1000 cm krychlových, tedy blížící se mozku současného člověka. Industrie se vyvíjela již poměrně rychle, lišila se také místo od místa. Existoval již zřejmě jazyk v dnešním slova smyslu.
Co se týče poslední fáze lidského vývoje, člověk dnešního typu zřejmě vznikl spíše v jižní než ve východní Africe. Z tohoto úhlu pohledu jsou pak slepou vývojovou větví nejen evropští neandrtálci (a jejich předek, snad Homo erectus heidelbergensis) a asijský Homo erectus (javánská a čínská varianta), ale možná i formy Homo erectus obecně. Spojnicí mezi prvními formami rodu Homo (habilis? ergaster?)by pak byl zřejmě člověk rhodéský. Nicméně kreslení "kmenů", kdo se z koho asi vyvinul, je velmi nevděčné a schéma se neustále přepracovává.
Zajímavé je, že ačkoliv anatomicky se formy připomínající moderního člověka mohly objevit již před cca 150 000 lety, "lidské chování" (např. umění) je mnohem mladší. Protože se však toto "lidské chování" vyskytuje ve všech známých kulturách, lze předpokládat, že k rozšíření dnešního člověka z Afriky došlo až po tomto kulturním zlomu (druhou možností je samozřejmě paralelní vývoj, první eventualita je však pravděpodobnější). Stojí za to přihlédnout ovšem i k tomu, kdy žil úplně poslední společný předek všech současných lidí – a to bylo sotva později než před 150 000 lety.
(Zdroj: Robert Foley: Lidé před člověkem, Argo, Praha, 1998)
Poznámka: anglický originál knihy zní Humans before humanity. Podívejme se také na latinskou ternminologii. My jsme až Homo sapiens (možná dokonce Homo sapiens sapiens), pak zde byl rod Homo, před tím australopithékové a jejich předchůdci (celkově tzv. hominidi, hominidae). Skupina-čeleď, do které jsou řazení společně lidé a lidoopi, se ještě nazývá "lidsky", tedy hominoidea (překlad nejspíš nějak jako "člověkoidní" :-)). Názvosloví každopádně navozuje dojem, že naše lidskost je výsledkem několika za sebou následujících procesů. Mohli zde tedy žít "lidé před člověkem".
