Student World

Jsou neandrtálci alespoň zčásti našimi předky, nebo jde o slepou vývojovou větev? Byli skutečně inteligentnější než lidé dnešního typu? Je pravda, že naši předkové neandrtálce vyhubili? Na naše otázky odpovídá Čechoaustralan Ladislav Nejman, archeolog specializující se právě na přelom středního a mladšího paleolitu.

Věčná otázka: Jsou neandrtálci našimi předky, nebo jde o slepou vývojovou větev?

Odpověď na tuto otázku nebylo ve skutečnosti zatím možné zjistit. Nějaké křížení (interbreeding) se pravděpodobně odehrálo, jde ovšem o jeho míru. Prakticky scházejí jakékoliv důkazy, snad až na jeden. V Portugalsku byla v roce 1999 nalezena kostra dítěte stará asi 24 500 let. Už po předběžné analýze se zdálo že jde o "mozaikovou" kostru, v níž jsou zastoupeny prvky neandrtálce i moderního člověka. Známý americký antropolog Erik Trinkaus, který provedl detailní analýzu této kostry, přitom tvrdí, že skutečně jde o křížence mezi neandrtálcem a moderním člověkem.
Nějaký příspěvek neandrtálců ke genomu současných lidí je ale každopádně spíše zanedbatelný. V takovém případě by se totiž tyto geny měly nějak projevit i v našem fenotypu – fyzicky ale dnes vypadáme skoro stejně, jako jsme vypadali, než jsme přišli do kontaktu s neandrtálci.
Analýza genů současných lidí nám v tomto případě mnoho nepomůže. Pokud by stopy po genech neandrtálců někde zůstaly, bylo by to zřejmě v Evropě. Jenomže zde vyvstává problém: Evropané mají velmi nízkou "genetickou hloubku" (genetic depth). To znamená, že naše genetické kořeny nesahají hluboko do minulosti. Kterýkoliv Evropan, jenž žil před dejme tomu pěti tisíci lety, může být teoreticky předkem všech Evropanů žijících dnes.
Poznámka Pavel Houser: Evropané jsou také spíše potomky zemědělců přišlých z Blízkého východu, než paleolitických lovců mamutů – tedy lidí, kteří přišli do styku s neandrtálci.

Je pravda, že naši předkové neandrtálce vyhubili?

Tato otázka je opět velice kontroverzní a ve skutečnosti opět nemáme žádné přímé důkazy a jasné odpovědi. Jisté ale je, že neandrtálci zmizeli během pěti až deseti tisíci let po příchodu moderních lidí. Přitom neandrtálci (a jejich předchůdci) předtím v Evropě úspěšně přežívali statisíce let, včetně všech dob ledových. Řada období během těchto tzv. glaciálů byla přitom mnohem krutější než poslední doba ledová, jež skončila asi před deseti tisíci lety a během které neandrtálci vymizeli.
Proto je těžké se ubránit závěru, že příchod předků současného člověka do Evropy (před cca 40 000 lety) s koncem neandrtálců skutečně nějak souvisel.

Lišili se nějak neandrtálci a naši předkové v době před řekněme 30 000 lety?

Lišili se výrazně, a to jak kulturně, tak i biologicky. Neandrtálci například zdědili některé archaické fenotypové znaky, které měla většina druhů dřívějších hominidů – výrazné nadočnicové oblouky, zploštělé čelo, chybějící brada, atd. V porovnání s moderním člověkem měli také celkově mohutnější kostru (i když byli nižšího vzrůstu) a byli podstatně svalnatější – co se týče třeba atletických výkonů, průměrný neandrtálec měl akceleraci dnešního olympijského atleta.
Kulturní rozdíly byly také výrazné. Často se mluví o neandrtálských pohřbech. Dodnes je ale sporné, zda neandrtálci skutečně pohřbívali své mrtvé, nebo je pouze zahrabávali do země (třeba z hygienických důvodů). U moderních lidí už o pohřbívání mrtvých naproti tomu neexistuje žádná pochybnost.
Existují rovněž technologické a typologické rozdíly v kamenných industriích a nástrojích neandrtálců a našich předků. Zajímavé však je, že v době přelomu středního a mladšího paleolitu (tedy cca před 45-35 tisíci lety) se zdá, že kamenné industrie původem z Moravy vykazují současně prvky industrií vyráběných neandrtálci i moderními lidmi. Bohužel nevíme, který hominid "přechodné" industrie vyrobil, protože se nám zatím nepodařilo nalézt lidské kosterní pozůstatky nějak související s těmito nástroji.

Neandrtálci měli podle archeologických nálezů o něco větší objem mozkovny než lidé dnešního typu. Dá se z toho něco vyvozovat o jejich inteligenci?

V odborné literatuře převládá názor, že spíše ne. Inteligence totiž závisí nejen na objemu mozkovny, ale také na vnitřní struktuře mozku. O tom toho samozřejmě moc nevíme, protože se žádný exemplář neandrtálského mozku nedochoval.

Proč se vy, dnes vlastně již Australan nebo Čechoaustralan, vlastně zabýváte výzkumem právě na nalezištích v ČR? Čím jsou výjimečná?

Velice mě zajímá poslední fáze lidského vývoje, tedy co se stalo (kulturně i biologicky), když moderní člověk přišel do kontaktu s neandrtálci. V ČR, a to hlavně na Moravě, je neobvykle velká hustota lokalit z období přechodu středního a mladšího paleolitu. Vlastně by se dalo říct, že hned po Francii tu je největší hustota těchto nalezišť z celé Evropy vůbec.

Člověk si často není jist, jak rychle postupují jednotlivé vědní obory kupředu. Podařilo se v poslední době učinit například nějaké významné objevy, které by změnily náš pohled právě na neandrtálce?

Určitě ano. Již jsem zmínil nález pravděpodobného "křížence" v Lagar Velho. Další zajímavým objevem jsou výsledky analýzy DNA u třech různých neandrtálců Tito jedinci žili od sebe vzdáleni tisíce kilometrů, ale měli k sobě přitom překvapivě geneticky blízko. Naopak od DNA moderního člověka byla jejich DNA dosti vzdálená. To opět potvrzuje, že jsou-li neandrtálci vůbec nějakým způsobem našimi předky, pak pouze v zanedbatelné míře.

autor Pavel Houser