Student World

Dnes převládající koncepce Červené královny, o které jsme na Science Worldu již několikrát psali, dává vznik sexu do souvislosti s parazity. Nejde však o pohled jediný.
Podle jedné verze je sex něco jako zbytek slepého střeva, tedy evoluční omezení (contrains). Sexualita vůbec nemusela vzniknout a je zřejmě k ničemu, nyní je však příliš obtížné se jí zbavit. Prostě jsme uvázli v lokálním extrému.
Tato myšlenka však opomíjí, že řada organismů ono zbavení se sexu alespoň částečně zvládnout dokázala, tj. podle okolností se mohou rozmnožovat pohlavně i nepohlavně. Co jim potom brání opustit sex zcela? Z řady důvodů se přece jedná o metodu neefektivní. Dva jedinci se musejí potkat, jedno z pohlaví navíc přispívá k produkci potomstva jen minimálně. Asexuální druh by tedy měl své konkurenty prostě přečíslit (Z pohledu sobeckého genu: Pokud bych se rozmnožoval prostě pučením, mí potomci by měli 100 % genů jako já; v případě sexu se mé geny vždycky o 50 % naředí; tudíž i geny kódující asexuální rozmnožování by čistě statisticky musely převládnout nad "geny pro sex"). Proto sexualita prostě musí přinášet nějakou zřetelnou výhodu.

Podle některých teorií sex především umožňuje "sejít" se dvěma mutacím, které by samy o sobě nebyly výhodné. Pravděpodobnost, že by k nim u jednoho organismu došlo současně, je velmi malá. Každopádně sexualita pak podle této koncepce urychluje evoluci, protože umožňuje skoky "přes více překážek najednou". Podobná logika stojí za teorií, podle které může díky sexu dojít k projevu recesivních alel (když se obě recesivní alely konečně setkají v jednom jedinci). Pravdou je, že podle jedné koncepce jsou hlavním předmětem přírodního výběru právě recesivní homozygoti, kteří hrají významnou úlohu při vzniku nových druhů.
Jiná teorie se domnívá, že příčinou sexu je především snaha nějak ozdravit populaci, rekombinace by měly přispívat k odstraňování chyb při kopírování DNA. Pokud nějakou skupinu prvoků přinutíte pouze k nesexuálnímu množení, vitalita populace (velikost jedinců apod.) začne postupně klesat. Podle této teorie není smyslem sexu podpora prospěšných mutací, ale naopak odstranění těch škodlivých. Sex skutečně s opravnými mechanismy DNA nějak souvisí, je však otázkou, jak přesně.
Další mechanismus je označován jako "neprostupný břeh". Tato hypotéza tvrdí, že sex zajišťuje jedince nové, odlišné od rodičů, a tudíž snáze adaptovatelné na nové podmínky. Tráva na jednom místě se množí nepohlavně, semena jsou větrem odnášena na další stanoviště. "Na nasyceném trhu je třeba divergovat", zní ekonomický příměr. Neprostupný břeh má leccos společného s Červenou královnou, ta ovšem tvrdí, že divergence není potřebná kvůli vnitrodruhové konkurenci, ale vzhledem k parazitům.
Všechny uvedené mechanismy (včetně převládající hypotézy Červené královny) samozřejmě mohou působit vedle sebe. Všechny hypotézy samozřejmě působí logicky a jsou jistě "možné", to však ještě neznamená, že jsou správné.
Při testování příslušných hypotéz je třeba přihlédnout k tomu, že sexuální populace musí oproti té nesexuální získat výhodu velmi rychle – jinak je nemilosrdně přečíslena a geny pro sex z populace vypadnou.
A ještě jsme také opomněli řadu dalších možností: dvě oddělené pohlaví vs. hermafroditismus, otázku, proč neexistuje více než dvě pohlaví atd.