Student World

Nálezy jsou datovány do doby mezi 1,78 a 1,95 milionem let. Takhle zpětně těžko určit přesnou pozici těchto tvorů v evolučním stromečku, nicméně toho měli s rodem Homo společného ví než jakékoliv jiné dosud známé formy australopitéků (slavná Lucy je asi o milion let starší).

Většinou se odhaduje, že rod Homo vznikl z autralopitéků před více než 2 miliony let. Jiní paleoantropologové ale soudí, že předkem rodu Homo nebyl australopitékus, ale jiný druh, Kenyanthropus. Problém je, že z této doby máme jen velmi málo fosilního záznamu.

Sediba znamená v místním jazyce sesotho „pramen“, ve smyslu pramen poznání počátků člověka. Popsané kosterní pozůstatky patří dospělé ženě (samici?) a dospívajícímu muži. Fosílie byly nalezeny nedaleko od sebe a jsou velmi zachovalé, protože v jeskyni byly ochráněny před mrchžrouty. V jeskynním systému (tehdy zřejmě) desítky metrů pod zemí se našly i jiné kostry. Vědci jako možnost uvádějí, že oblast mohla být tehdy vyschlá, lidé i zvířata hledali v podzemním systému vodu, ale zabloudili zde a zemřeli.

S rodem Homo sdílí Australopithecus sediba malé zuby i tvar pánevní kosti. Po dvou sice chodili už starší autralopitékové, ale ještě současně žili i na stromech. Sediba prostředí stromů již opustil a v otevřeném terénu mohl už i běhat způsobem podobným lidem. Oproti starším autralopitékům šlo také o tvora většího. Před 1,8 milionem let mohlo být prostředí v této oblasti podobné dnešnímu, travnaté pláně oddělující oblasti s bohatší vegetací a zalesněná údolí.

Článek o objevu vyšel v časopisu Science. Autory textu jsou Lee R. Berger, Darryl J. de Ruiter, Steven E. Churchill, Peter Schmid, Kristian J. Carlson, Paul H. G. M. Dirks a Job M. Kibii.

Foto: Credit: Brett Eloff, Lee Berger, University of Witwatersrand

Zdroj: Eurekalert

Poznámky: Za hranici mezi australopitéky a rodem Homo se někdy (dříve?) pokládá opracování kamene. Nejstarší kamenná nástroje snad pocházejí z Keni a mohou být staré i přes 2 miliony let, což odpovídá i výše uvedenému datu. Jenže s tímto kritériem je možná docela problém – viz např. článek Šimpanz si kameny dopředu chystal a opracovával.

O problematickém určení toho, co je a co není předek, viz starší rozhovor o sahelantopovi.

autor Pavel Houser