Biologie |
Teorie mysli zhruba předpokládá, že se dokážeme na problém podívat očima (a především hlavou) někoho jiného, třeba odhadnout, zda nás mohl vidět při ukrývání jídla a zda tedy hrozí, že vzápětí naši skrýš vyplení.
Pokusy se šimpanzi vedou k nejednoznačným závěrům, mnohem lepších výsledků však v tomto ohledu dosáhli krkavci. Pokud se jim z mršiny podaří získat více potravy, než dokáží zkonzumovat, uschovávají si ji v důmyslných skrýších. Krkavec nemá problém si umístění své skrýše pamatovat po několik dní. Ptáci se nicméně živí nejen ze svých vlastních zásob, ale snaží se vyplenit i spíže kolegů.
Thomas Bugnyar proto studoval, jak krkavci zjišťují, že je při ukrývání potravy někdo nepozoruje, a jak se tomu brání. Ukázalo se, že krkavec, který má pocit, že ho někdo sleduje, počká mnohdy u úkrytu, až bude sám, pak maso opět vyhrabe a vydá se ho schovat jinam. Krkavci dokonce budují i „klamné“ prázdné úkryty, kam neschovají nikdy nic. Čím vyšší je riziko, že krkavec bude sledován (i když zatím nic takového nepozoruje), tím rychleji se snaží úkryt vytvořit. Dokonce mohou úkryty používat i jako „pasti“. Schovají se a sledují, zda se k úkrytu neblíží jiný krkavec. Jakmile začne na daném místě zloděj hrabat, původní vlastník ho často fyzicky napadne.
Z druhé strany krkavec, který sleduje svého kolegu ukrývajícího potravu, předstírá, že ho nevidí, eventuálně že ho to alespoň vůbec nezajímá. Ke skrýši s přiblíží, až když u ní osamí. Pokouší se sledovat, zda není sledován.
Krkavci si podle všeho dokáží hrát i s perspektivou, tj. umí si představit, co odkud může někdo jiný vidět. Ptáci se též individuálně rozpoznávají. Jeden z pokusů byl proto uspořádán tak, že jeden pták ukrýval potravu. Za malým okénkem ho mohli pozorovat další dva, ale tak, že jen jeden z nich mohl vidět (druhému stál v cestě). Ukrývající si uvědomil, kdo má znalosti o jeho úkrytech a kdo nemohl nic vidět – v přítomnosti „nevidoucího“ ptáka se choval klidně. Když k němu pustili „pozorovatele“, hned se naopak pokusil svou skrýš vyhrabat.
Shrnuto, krkavci jistě mají teorii mysli, a to dokonce značně pokročilou.
Zdroj: Friederike Rangeová: Zvířata jsou chytřejší, než byste si mysleli, Plejáda, Plzeň 2010
Poznámky:
– Název knihy působí poněkud děsivě, ale obsah naopak zcela solidně.
– V jiných pokusech se ukázalo, že krkavcovití ptáci (či psi) také „sledují pohled“, nejen příslušníka stejného druhu, ale i člověka. Takže třetí, „nevidoucí“ krkavec, by možná mohl odhadnout polohu skrýše na základě sledování pohybu očí toho, kdo byl u okénka předním (pokud by mu tedy viděl do očí).
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.