K čemu ale vůbec mohou být živé buňky produkující takové světelné paprsky? Nemusí jít jen o půvabnou kuriozitu ve stylu geneticky modifikovaného zeleně zářícího králíka. Lasery založené na živých buňkách by mohly být implantovány „uvnitř“ pacientů (např. zefektivnění různých ozařovacích terapií). Navíc v době optických sítí a předpokládaného nástupu optických počítačů by živé buňky generující soustředěné světelné paprsky mohly fungovat i jako rozhraní mezi živou tkání a počítačem.
Seok Hyun Yun, z Wellman Center for Photomedicine na Massachusetts General Hospital coby vedoucí příslušného výzkumného týmu tvrdí, že jeho tým je první, komu se podařilo vyvinout laser, jehož základem je jediná živá buňka. Uvádí, že před cca půl stoletím prostě vývoj elektroniky, optiky a věd o materiálech předběhl biologii, takže první lasery fungovaly, jak fungovaly.
Základem nového systému je geneticky modifikovaná savčí buňka (blíže neupřesněno), do níž je vložen právě zelený fluorescenční gen z medúzy. Výsledek bylo zase třeba zesílit, tj. vložit buňku mezi anorganickou strukturu s funkcí zrcadel. Ale lze údajně dojít ještě dál, protože i samotná buňka se může chovat jako čočka, samozřejmě s podstatně nižším výkonem.
Zdroj: The Register
Poznámky:
– Jako čočka snad může fungovat i samotná DNA, čili není jen genotypem, ale i fenotypem.
– Ovšem optické vlákno v mozku nebo u nádoru – to se zdá být dost vzdálené reálnému využití v porovnání s jinými technologiemi, které již zřejmě dnes dokázaly dojít dál…
