Student World

Před 90. lety, 25. listopadu 1913, se narodil Lewis Thomas, americký lékař a biolog, jenž proslul jako esejista a znamenitý popularizátor vědy.

Lewis Thomas (1913-1993) vystudoval medicínu na Princetonské a Harvardské univerzitě. Pracoval jednak jako profesor (k jeho působištím patřila Minnesotská universita, Newyorská Univerzita a Yaleská univerzita), jednak ve výzkumu na poli imunologie a biotechnologie v různých vědeckých institucích. Od roku 1973 byl prezidentem Sloanova-Ketteringova střediska pro výzkum rakoviny (Sloan-Kettering Cancer Center, New York City). Působil rovněž v poradním vědeckém sboru amerického prezidenta. Světový věhlas mu získaly jeho populárně-vědecké články a knihy, díky nímž byl ve své době označen za „nejliterárnějšího vědce“.

Thomasovy eseje, prostřednictvím nichž se mu dařilo povýšit literaturu non-fiction na výsostné umění, vycházejí ze samotného životodárného pramene tohoto žánru. Z umění eseje renesančního francouzského filozofa a vědce Michela de Montaigne (1533-1592), jehož kniha Eseje byla pro Thomase zřídlem, jež mu znovu a znovu přinášelo inspiraci pro vlastní esejistickou tvorbu. Jestliže ovšem Montaigne žil ve věku „úsvitu vědy“, byť úsvitu zastřeného náboženskými válkami mezi katolíky a hugenoty, paradigma Thomase vycházelo již zcela z vědeckého obrazu světa: jako lékař a biolog byl svědkem zásadních objevů druhé poloviny 20. století. Tím nejvýznamnějším bylo objevení struktury DNA a ruku v ruce s tím rozvoj genetického inženýrství a biotechnologie. Právě těmito oblastmi se Thomas, jenž výzkumníkem a hluboce zasvěceným teoretikem, se svých knihách zabýval.

Obrovský ohlas čtenářů i uznání kritiky mu přinesla už první publikace tohoto typu. Nesla název Životy buňky (The Lives of Cell, 1974) s podtitulem „Poznámky pozorovatele biologie“ a Thomas za ni získal prestižní Národní knižní cenu za literaturu non-fiction (National Book Award, viz http://www.bookweb.org/news/awards/1289.html). Ačkoli se jedná o sbírku esejů na rozličná témata, kniha není roztříštěná a nepostrádá základní myšlenkovou ideu. Ta tkví především ve zjištění, že pozemský život je jediným celistvým systémem, strukturou uvnitř nerozlučně svázaných prvků, jejíž součástí je i člověk, jakkoli se vždy utvrzoval, že se z biosféry zcela vymyká. „Ve svých jádrech neseme zásoby DNA,“ napsal Thomas v Životech buňky, „které se tam dostaly někdy v minulosti splynutím buněčných předků a svedením dávných organismů do symbiotického svazku. Naše genomy jsou tedy v souhrnu katalogy instrukcí ze všech možných přírodních zdrojů, jsou naplněny všemi možnými příběhy. Pokud jde o mne jsem vděčný za rozrůznění svého organismu a za své nesporné příslušenství k zoologickému druhu, ale nemohu se již cítit tou zvláštní entitou, jako jsem se cítíval před několika roky, než se mi o těchto věcech řeklo.“

Úspěch provázel i další Thomasovy esejistické knihy, které vycházely nejen ve Spojených státech, ale v překladech takřka ve všech zemích civilizovaného světa: Medúza a plž (The Medusa and the Snail, 1979), Myšlenky pozdě v noci při poslechu Mahlerovy Deváté symfonie (Late Night Thoughts on Listening to Mahler`s Ninth Symphony, 1983) či Nejmladší věda (The Youngest Science, 1983). V češtině vyšly dva výbory z těchto knih: Buňka, medúza a já (Mladá fronta, 1981) a Myšlenky pozdě v noci (Mladá fronta, 1989). Oba v překladu Thomasova kolegy, vynikajícího českého imunologa a básníka Miroslava Holuba. V pozdějších knihách, A tak dále, a tak dále (Et Cetera, Et Cetera, 1990) a Křehké druhy (The Fragile Species, 1992), se autor soustřeďuje ještě více na obecnější filozofické a etické otázky ve vztahu k přírodovědě, jako je např. problematika lidského vědomí a umělé inteligence (esej The Life in the Mind) či význam umění a tradice ve věku postmoderny a informačních technologií (esej The Art and Craft of Memoir). Vedle toho publikoval Thomas i knihu poezie pod titulem Mohu se vás na něco zeptat? (Could I Ask You Something?, 1985). Čtrnáct lyrických básní obsažených v tomto útlém svazku dokazuje jak autorův cit pro úspornost výrazu, tak i jeho široké kulturní zájmy, jež jsou u člověka oddaného vědě ne vždy obvyklé.

Lewis Thomas ve svém literárním díle dokázal spojit svět moderní vědy se světem umění. Ruku v ruce s tím se mu podařilo srozumitelnou formou, a nadto s nepřehlédnutelným uměleckým výrazem, tlumočit široké veřejnosti objevy moderní vědy, zvláště biologie a medicíny. A co víc, dokázal tyto objevy domýšlet a vřadit do kontextu životní situace individuálního člověka konce 20. století. Zamýšlel se nad osudem a vývojem vědy a technologie v dalších desetiletí, přičemž neztrácel ze zřetele skutečnost, že ačkoli se nacházíme v přelomovém období vzniku nových technologií, zůstáváme pevně spjati se svým biologickým odkazem. Byl si sice vědom úspěchů vědy, ale přistupoval k nim se vzácnou pokorou: „Ve skutečném životě je každé vědecké pole, o kterém vím, nekompletní a většina jich – vzdor listině rekordů za posledních dvě stě let – je ještě v nejčasnějším stadiu, těsně za startovní čárou. V oborech, které znám nejlépe, ve vědách biologických, je potřeba, aby si nejodbornější osobnosti nikdy nestavěly hlavu, nýbrž měnily své přesvědčení každých pár let, někdy i za vzniku velkého obecného kymácení. (…) Kterýkoli vědecký časopis může příští týden obrátit celé pole vzhůru nohama, otřást jakýmkoli počtem neměnných idejí a stvořit nového pavouka dogmatu, a to se i pořád děje.“ I z tohoto důvodu je třeba se ke skvělým knihám Lewise Thomase znovu a znovu vracet.

Lewis Thomas, vědec v oboru imunologie a mikrobiologie a významný americký literát, získal na dvacet čestných doktorátů a dalších ocenění. Na jeho počest uděluje newyorská Rockefellerova univerzita od roku 1993 cenu Lewise Thomase (Lewis Thomas Prize) za vědeckou práci, která přispívá k rozvoji genetiky a biotechnologií.

Výběr z významných recenzí Thomasových knih:
Oates, Joyce Carol: Beyond Common Sense: The Lives of a Cell (New York Times Book Review, 26 May 1974, s. 2-3)
Updike, John. Books: A New Meliorism (New Yorker 50 (15 July 1974, s. 83-86)
Gould, Stephen Jay: Biological Musings (New York Times Book Review, 6 May 1979, s 1, 32-33).
Klaw, Spencer: A Celebrant of Life on Earth (Natural History 88, June/July 1979, s 98-102)
Gould, Stephen Jay: Calling Dr. Thomas (New York Review of Books, 30, no. 12, 12 July 1983, s 12-13)

autor Jan Kapoun