Linky: Skener a čip položily na lopatky kasino

Biologie |

Mikroorganismus působící schizofrenii, hologramový telefon, robot předstírající, že je švábem, role vytrvalostního běhu v evoluci člověka, další úvahy o smyslu junk DNA, Sedna může pocházet z hmoty cizí hvězdy, hned po hodu kuličky lze vypočítat výsledek rulety, DNA lidí se stejným příjmením bývá často podobná, ke schválení nových léků budou potřeba softwarové simulace... Následuje tentokrát velmi obsáhlý přehled odkazů.




Mikroorganismus působící schizofrenii, hologramový telefon, robot předstírající, že je švábem, role vytrvalostního běhu v evoluci člověka, další úvahy o smyslu junk DNA, Sedna může pocházet z hmoty cizí hvězdy, hned po hodu kuličky lze vypočítat výsledek rulety, DNA lidí se stejným příjmením bývá často podobná, ke schválení nových léků budou potřeba softwarové simulace… Následuje tentokrát velmi obsáhlý přehled odkazů.

V evoluci člověka mohl hrát výraznou roli běh, především na dlouhé tratě. Věřili byste, že 10 km uběhne už člověk skoro tak rychle jako kůň? K příslušné evoluční změně mělo dojít zřejmě mezi australopitékem (který už chodil vzpřímeně) a Homo habilis/erectus. http://www.osel.cz/index.php?clanek=1034
Poznámka: Člověk je tímto způsobem skutečně schopen mnoho zvěře uštvat, dokonce i "uchodit". K tomu v horkém klimatu přispívá i to, že slunci vystavuje relativně menší část těla a tak snadno se nepřehřeje.

Za duševní choroby typu schizofrenie či deprese by ve skutečnosti mohly být zodpovědné patogeny – již známé bakterie a viry. Konkrétně u schizofrenie je podezřelý heprex simples 2 a Toxomplasma gondii.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1033

Další úvahy o junk DNA. Tak jak to tedy je, potřebujeme ji, nebo ne? (viz nedávno provedený pokus s vystříháním této DNA u myší, kterým se na první pohled nic nedělo). Porovnání genomu člověka a kura údajně ukazuje, že některé nekódující sekvence prakticky jsou totožné, jiné nikoliv. Z toho se usuzuje, že první skupina junk DNA má klíčový regulační význam, zatímco zbytek je opravdu k ničemu (náhodné mutace v ní nemají selekční dopad).
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1038
Poznámka: Nicméně u DNA, která je opravdu k ničemu, by se dalo předpokládat, že bude selekcí omezena (z důvodů větší efektivity).

Perlička: Hologramový telefon. Příjemce chodí kolem válce, ve kterém je "přítomen" telefonující. Nepřekvapuje, že zemí vzniku této hračky je Japonsko.
http://ihned.cz/1-10075640-15329690-006000_d-e7

InsBot – robot, který předstírá, že je švábem a ovlivňuje jejich chování. Výhledově by je mohl třeba odvést někam, kde by byli zahubeni.
http://ihned.cz/1-10075640-15329730-006000_d-24
Poznámka: Analogie s Krysařem se přímo vnucuje. :-)

Vývoj sluneční soustavy mohla ovlivnit cizí hvězda. Část hmoty sluneční soustavy mohla být získána z této "kolem procházející" hvězdy působením gravitace. Toto může být například původ planety Sedna.
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1797

Kouzla s DNA. Na místě zločinu je nalezena DNA, o níž se předpokládá, že patří pachateli. Není však v policejní databázi, neshoduje se ani s žádným podezřelým. Je možné testovat nejen shodu, ale i podobnost s databázemi DNA – v Británii se takto uchovávají databáze DNA odsouzených i obviněných. Tímto způsobem lze vytipovat, že podezřelí jsou příbuzní pana XY.
Zajímavé také je, že lidé se stejným příjmením bývají často vzdáleně příbuzní (neplatí pro nejběžnější příjmení). Tímto způsobem lze tedy také získat "podezřelá příjmení", alespoň pro muže, kteří nemění jména při sňatku.
http://ihned.cz/1-10075640-15329710-006000_d-81

Jak položit na lopatky kasino? V mobilním telefonu byl zabudovaný skener a mikročip, který ihned po vhození kuličky vypočítal pravděpodobnou oblast, kde se tato zastaví. Vsadit lze přitom ještě chvíli po vhození kuličky. Uvedený postup sice nevedl k žádné jisté výhře, ale při sázce na určitou oblast už byla pravděpodobnost výhry vysoká.
A to nejlepší nakonec. Výtečníci, kteří toto provedli, nebyli odsouzeni. Britský soud uznal, že neporušili žádný zákon.
http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A041207_063547_zahranicni_ton

Milan Kratochvíl nás ze Švédska upozornil na projekt EU Biosimulation, na které dá EK v průběhu příštích pěti let v přepočtu 300 milionů Kč.
V rámci projektu se mají provádět simulace působení řady látek v lidském těle. Tím se jednak ušetří pokusná zvířata, jednak to bude spolehlivější (zvířata jsou lidem pouze podobná). V USA bude FDA zřejmě podobné simulace vyžadovat pro atestaci nových léků.
Podrobnosti (švédsky)
http://www.nyteknik.se/pub/ipsart.asp?art_id=38043








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.