Student World

O problémech s příbuzenským křížením se lze dočíst v každé učebnici: proč to není dobré minimálně u savců. Při šlechtění se sice příbuzenským křížením (imbreeding) dají fixovat požadované vlastnosti, jde to ale jen do určité míry. Rubem mince je například uplatnění recesivních genů a s nimi spojených chorob. Vážný problém to představuje třeba u některých málopočetných psích plemen.

Faktem nicméně je, že ač moderní společnosti incest zakazují, egyptští faraoni či Inkové ho praktikovali. Degenerovali kvůli tomu (evropské panovnické rody asi ano, i když zde byla míra incestu mnohem nižší)? Každopádně se ale zdá, že jeden druh savce se imbreedingu nijak nevyhýbá.

Mangusta žíhaná (Mungost mungo, banded mongoose) je malou promykovitou šelmou obývající především africké savany. Výzkum byl proveden pouze u jedné jejich populace, mangust obývajících Národní park královny Alžběty v Ugandě, jinde může být situace odlišná. Britští a němečtí výzkumníci sledovali po 16 let 14 skupin mangust pomocí automatických systémů, které umožňovaly od sebe odlišovat jednotlivá zvířata.

Magusty žijí v Ugandě ve skupinách o průměrném počtu 18 členů, kde vládne silná hierarchie, jedinci na nižším společenském stupni se rozmnožují jen výjimečně. Chce-li se jedinec přidat k jiné skupině, bývá obvykle odehnán. Když se více jedinců pokusí vytvořit novou smečku, ta často pořádně nefunguje a nové skupiny oproti těm zavedeným zanikají mnohem častěji.

K páření tudíž dochází především v rámci skupiny čím dál více příbuzných jedinců. Míra příbuzenského páření je 64 %. Zatímco otec s dcerou se páří běžně, syn s matkou nikoliv. Mangusty nemají menopauzu, nicméně samičky mají kratší průměrnou dobu života, proto zde asi existuje příslušný rozdíl (delší doba života samců je ovšem sama o sobě neobvyklá).

Okolnosti vysvětlují, proč je incest převažujícím způsobem rozmnožování, pouze zčásti; není jasné, že proti němu nepůsobí obvyklá selekce, kdy potomci trpí řadou chorob/mají sníženou fitness. To by pak byl incest výhodný pro všechna smečková zvířata – jak se liší třeba mangusty a vlci?

Výsledky výzkumu byly publikovány v Biology Letters.

Zdroj: Phys.org

autor Pavel Houser