Student World

Z dnešního pohledu se tehdejší spor týkal role přírodního výběru v evoluci. Mutacionisté (tehdejší) se domnívali, že rychlost jednotlivých mutací je různá a právě tento fakt pohání evoluci. Pokud se v evoluci hmyzu objeví křídla, je to prostě proto, že populace bezkřídlých hmyzáků rychleji mutovala směrem k těm s křídly, než naopak docházelo ke zpětnému procesu.
Z dnešního pohledu by se ovšem dalo namítnout, že pravděpodobnost skutečných zpětných kroků v evoluci je krajně malá. Jistě je možné, že z bezkřídlého druhu hmyzu se vyvine druh s křídly a z něj zase naopak druh bezkřídlý, nepůjde ovšem o druh původní.
Hlavním problémem takto chápaného mutacionismu ale je, že nedokáže vysvětlit existenci složitých adaptivních znaků typu oka. I když připustíme, že druhy většinou vymírají prostě proto, že „mají smůlu“ (spadne asteroid, zrovna se objeví nějaká virová epidemie…), bez přírodního výběru se nedá vysvětlit vznik složitých, mnohastupňových adaptací. Různé mutace nemusejí být (a nejsou) stejně pravděpodobné, to ale na věci nic nemění.

Zdroj: Jaroslav Flegr: Úvod do evoluční biologie, Academia, Praha 2007 a další

autor Pavel Houser