V prosincovém vydání časopisu 21. století zaujme článek věnovaný mravencům. Víte například, že podle autora se mravenci nejspíš vyvinuli z druhohorních samotářských vos?
Článek Pavla Amchy Mraveniště jako stát násilí a zločinu přináší i řadu dalších zajímavých informací. Existují např. druhy mravenců, u nichž královna po oplodnění nemá dostatek zásobních látek a musí ještě před kladením vajíček sama shánět potravu. Někde jsou mravenčí královny i po oplodnění stále pod dohledem – hnízda se pak šíří po krajině jako kruhy po vodě, dcery jsou vždy odvedeny na okraj území, kde zakládají nové hnízdo. Jedna taková kolonie navzájem příbuzných mravenišť zaujímá v Japonsku plochu až 270 hektarů.
Mimochodem – mravenci mají v těle dva žaludky, soukromý a veřejný. Do soukromého žaludku je propuštěno jen takové množství potravy, aby mravenec nezemřel hlady, vše ostatní jde pro "dobro celku".
Článek samozřejmě popisuje i celkem populární případy, kdy královna proniká do cizího mraveniště a přebírá nad ním vládu, eventuálně krádeže kukel. Každopádně tak bere za své představa mraveniště jako systému naplněného nějakou obdivuhodnou vnitřní harmonií.
(celý článek na webu časopisu:
http://www.rf-hobby.cz/21stoleti/clanek.php?clanek=198)
Poznámka: Olivia Judsonová v Sexuální poradně Dr. Tatiany (tři ukázky vyšly i na Science Worldu) popisuje i evoluční strategie mravenčích trubců i královen, kdy ti první se snaží královnu svým přirozením "ucpat" – aby nemohla kopulovat i s jinými trubci -, pro královnu je naopak výhodné získat sperma od většího počtu partnerů atd. Podrobnosti o předpokládaném vývoji těchto triků v průběhu evoluce najdete v dotyčné knize.
Speciál 21. století je tentokrát věnován dějinám lékárnictví. Mj. se zde píše, že v antickém Řecku bylo již od 13. století př. n. l. používáno opium (to se někde našlo v archeologických nálezech? Nevím o tom, že by je zmiňoval Homér nebo tabulky v lineárním písmu B :-)). Text sice není příliš čtivý, ale informačně nabitý. Navíc je skutečně o lékárnictví, autoři si ušetřili rozmělňující přesahy (třeba do oblasti alchymie).
Článek Návrat tasmánského tygra se věnuje možnému oživení již vyhynulého vačnatce. Tasmánský tygr či vlkovec, jak je zde tvor nazýván, je to, čemu jsme na Science Worldu říkali prostě vakovlk (latinsky Thylacinus cynocephalus). Přinesli jsme zde rovněž rozhovor s Antonem Markošem, který pochyboval o tom, že se z pouhé DNA podaří zvíře oživit (viz zde: http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/C1256CB8004086B3C1256C640035D221).
Docela zajímavé jsou krátké články o pití alkoholických nápojů v neolitu nebo o hledání chybějícího článku mezi nahosemennými a krytosemennými rostlinami. Na velmi dobré úrovni je ve 21. století aktuální část, která obsahuje vcelku zajímavý pel mel novinek (třeba v porovnání s Vesmírem). Jinak ale ve 21. století najdeme bohužel občas i informace dosti podivné, možná se přímo nedá říct chybné, ale přesto lehce zavádějící , mlžící nebo nicneříkající. Po přečtení některých článků pak člověk zjistí, že se vlastně nedozvěděl vůbec nic (příkladem je třeba Budoucnost světové pavučiny, která je i jedním z článků přístupných na webu časopisu na http://www.rf-hobby.cz/21stoleti/index.php).
Jinak se 21. století blíží VTM/Science v tom smyslu, že je zde věda hodně kombinovaná s technologiemi (počítače, auta, letadla, elektronika, "hejblátka" atd.). Atraktivnosti u čirší čtenářské obce má zřejmě přispět i důraz na medicínské aplikace.
