Jak je možné, že se chování dvou sourozenců, byť mají zřejmě podobné geny a sdílené prostředí, často tolik liší?
Odpověď: Ve skutečnosti nemají podobné prostředí. Každý z nich obývá v domácnosti jinou "niku". Jen proto mohou psychologové vytvářet kategorie chování, které jsou typické třeba pro prvorozence. Zhruba řečeno: Nejvýhodnější nika je obsazena prvorozeným dítětem. Mladší sourozenci mají proto větší sklon riskovat (nemají co ztratit), stávají se z nich přednostně revolucionáři, příznivci extrémních sportů apod. Prvorozenci jsou naopak spíše konzervativně založení – možná i proto, že již od mládí částečně suplují roli rodičů, musí se např. o mladší sourozence starat.
Nicméně i tak se předpokládá, že genetické dispozice jsou pro řadu vlastností nakonec důležitější než vliv prostředí – nejlépe to lze zkoumat u jednovaječných dvojčat, které mají geny úplně stejné. I jinak jsou však zaznamenány případy, že sourozenci, vychovávaní v rozdílném prostředí, prožili prakticky symetrické životní osudy.
Zdroj: Robert Wright: Morální zvíře, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1995
