Toto přesvědčení je logické: onen tvor opravdu nepoužíval sofistikované kamenné nástroje a měl mozek cca velikosti šimpanzího.
Jenže i šimpanzi měli od té doby svoji evoluční historii, takže zmíněná představa není jediná možná. Ve skutečnosti máme k dispozici i alternativní scénáře. Podezřelý je např. fakt, jak málo fosilních nálezů máme k dispozici u šimpanzí evoluční linie. Samozřejmě je možné, že vše je dáno rozdílností prostředí našich předků a šimpanzů – ve vlhkých tropických lesích se toho moc nezachovalo, nebo se zde alespoň nekope. Možné je i to, že v minulosti se něco našlo, ale fosílie byly prostě vyhozeny jako nezajímavé, bez vztahu ke vzniku člověka. Ale pak je zde ještě možnost, že nálezy z šimpanzí evoluční větve máme, jen je špatně chápeme – někteří australopitékové apod. mohli být i předky současných šimpanzů.
Viz také: Společný předek člověka a šimpanze: mohl chodit po dvou?
Sergio Almecija z Stony Brook University Medical Center (New York) nyní v Nature Communications přišel s tezí, že poslední společný předek člověka a šimpanze mohl být dost odlišný od obou svých potomků. Almecija každopádně souhlasí s tezí, že šimpanzi nejsou žádné živé fosílie.
Almecija a jeho kolegové vycházejí především z fosílie Millenium Man (Keňa, cca 6 milionů let), která se řadí k druhu Orrorin tugenensis. I když orrorin možná spadá spíše do lidské evoluční linie (kdoví), poslední společný předek mu byl velmi podobný. Na rozdíl do článku odkazovaného výše nová interpretace předpokládá, že se orrorin pohyboval spíše po čtyřech než po dvou, nicméně se při tom neopíral o klouby, ale spíše o dlaně.
Spíše než současným šimpanzům by se pak podobal lidoopům miocénu (cca 23-5 milionů let): orrorin měl menší ruce a kratší, rovnější prsty. Nehoupal se ve větvích tak, že by při tom visel za ruce, spíše při pohybu ve stromech využíval všech čtyř končetin. Almecija každopádně tvrdí, že např. vznik lidské vzpřímené postavy bychom si neměli odvozovat od šimpanzů a vymýšlet mechanismy, jak evoluce zařídila, aby „šimpanzi“ začali chodit po dvou. Evoluce lidské linie začínala z jiné situace.
Ostatně – od svých předků se výrazně liší i dnešní gorily a orangutani. V miocénu existovala velká variabilita lidoopů, evoluce se od té doby ubírala spletitými cestami. Dodnes přežili prý jen tvorové dost úzce specializovaní, kteří nám o podobě společných předků zase tolik neřeknou…
Zdroj: Phys.org
