Biologie |
Ovce nepokládáme zrovna za vzor inteligentního zvířete, ba naopak. Je pro nás symbolem mírnosti a poddajnosti ovšem spojené s hloupostí. Všechno může být jinak. Ovce dokáží projít testem, s nímž mají potíže opice, a který je tak citlivý, že se u lidí používá k detekci počínající demence.
Laura Avanzo a Jennifer Morton z University of Cambridge studují geneticky modifikované ovce, jež nesou variantu genu, která u člověka způsobuje Huntingtonovu chorobu. Toto dědičně přenosné onemocnění u člověka nakonec vede k demenci a smrti. Předpokládá se přirozeně, že výzkum GM ovcí by mohl vést k nějakému pokroku léčby i u lidských pacientů.
Obě vědkyně chtěly sledovat, jak bude Huntingtonova choroba postupně pustošit kognitivní schopnosti ovcí. K tomu ale potřebovaly nějaké testy. Zkoušely proto, zda by se nedaly použít i verze ke zjišťování choroby u člověka. Pokud by normální ovce dokázala nějakým z těchto testů projít, ze selhání by se dalo snadno určit propuknutí poruchy; a opětovný úspěch v testu by znamenal, že se dosud smrtelnou chorobu podařilo zvrátit.
Vědkyně se pustily do hledání vhodného testu a překvapilo je, co všechno (zdravé) ovce zvládly. Podařilo se jim bez problémů naučit ovce, že mají žrádlo ve kbelíku určité barvy, zatímco ten druhý je prázdný. Poté ovce zvládly i pochopit verzi, v níž podstatná byla nikoliv barva samotného kýble, ale předmětu umístěného vedle něj (a kýbl může být libovolný). Mezi různě naučenými vzorci pak byly ovce nucené různě „přepínat“. Dostaly i těžší variantu „shiftingu“ (extra-dimenzionální), kdy se z rozpoznávání podle barvy musely rychle přeučit ne na rozpoznávání jiných barev, ale na to, že klíčový je tentokrát tvar. A pak obě strategie používat současně dle toho, jaká situace je aktuální.
Autorky výzkumu přiznaly, že je vedla jen zvědavost a nečekaly, že by ovce mohly tuto úlohu zvládnout. K jejich překvapení se to však stalo. Uplatňovat vedle sebe dvě takto odlišné strategie mají přitom někdy problémy i opice, třebaže na druhé straně se to podařilo naučit myši a krysy.
Ovce mají i řadu dalších kognitivních schopností, rozpoznávají se podle obličejů a své blízké prý poznají, i když se neviděly dva roky (poznámka: asi nebude platit pro vyrostlé jehně?). Berani mohou tvořit aliance a pak si vzájemně pomáhat v soubojích s třetím zvířetem. V kontaktech ovce preferují ty, které vypadají podobně jako ony (jakýsi nepotismus?). Dají se rovněž naučit procházet bludištěm a zvládnou i řadu dalších věcí.
Čili shrnuto, neměli bychom asi jejich inteligenci křivdit…
Zdroj: New Scientist
Poznámka: A to se u domestikace většinou předpokládá pokles inteligence, čili co pak divoké varianty ovcí, u nás různí mufloni, kamzíci…?
Obrázek: Wikipedia, licence obrázku public domain
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.