Biologie |
V rámci domestikace vyšlechtíme určité formy nebo odrůdy, co se však stane, pokud necháme ochočená zvířata či pěstované rostliny opět "zdivočet"? Vrátí se do původní podoby?
V rámci domestikace vyšlechtíme určité formy nebo odrůdy, co se však stane, pokud necháme ochočená zvířata či pěstované rostliny opět "zdivočet"? Vrátí se do původní podoby?
V zásadě lze předpokládat, že ano, protože forma žijící v přírodě byla jakýmsi optimem. Je to však samozřejmě trochu složitější – ze zdivočelých psů nakonec nevznikl vlk, ale něco odlišného, například australský pes dingo nebo indonéský pralesní pes Halstromův (Canis halstroemi, před zmínkou Stanislava Komárka jsem o tomto "poddruhu" nikdy neslyšel – Zdroj: Stanislav Komárek: Příroda a kultura, Vesmír, Praha, 2000). Vlk však v pralese či v australské buši původně nežil, proto se optimum "přenastavovalo" pro jiné prostředí.
K dalším zpětně zdivočelým domestikantům patří i koně, kteří uprchli španělským osadníkům a jež zdivočelé opět osedlali američtí prérijní Indiání. Do 16. století byly přitom prérie v USA prakticky neosídlené, protože lov bizonů je pěšky obživou dosti problematickou. Původní obyvatelé Ameriky přitom nemohli domestikovat místní podobu koně, protože ta zde vyhynula již v průběhu doby ledové.
V Austrálii dnes najdeme kromě dinga také ze zajetí uprchlé velbloudy.
V řadě evropských měst jsou pohromou zpětně zdivočelí holubi – nejedná se přitom o původní druh, ale o potomky holuba domácího. Zajímavé je, že jsou však divokých jedincům velmi podobní.
Mnohem větší než v případě domestikovaných živočichů je propast mezi dlouho pěstovanými rostlinami a jejich původními předky. U některých plodin přitom plané odrůdy už vůbec neznáme – dokonce i mimo pole najdeme již jen zpětně zplanělé typy.
Ačkoliv řada pěstovaných rostlin není vůbec schopna přežít bez přítomnosti člověka (obilnina se např. vysype z klasu příliš hustě a jednotlivé rostlinky se po vyklíčení navzájem udusí), přesto je zde oproti ochočených živočichům jeden dosti zásadní rozdíl: zdá se, že domestikované formy mají často vyšší fitness, protože jsou schopné původní odrůdy z ekosystému zcela vytlačit.
U zvířat se nám spíše zdá,že platí opak. Máme tendenci vnímat psy spíše jako "zdegenerované vlky" a odhadli bychom, že bez přítomnosti člověka by v evolučním střetu přežila spíše divoká odrůda…
Za rozdíly mezi domestikanty samozřejmě odpovídá řada faktorů, např. doba domestikace (spíše než v počtu let měřená v počtu generací příslušného druhu) a také selekční tlaky, které člověk na ten který druh uplatňoval.
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.