Rokem 2009 se myslí rok, kdy vyšel český překlad, nikoliv vydání originálu. Taktéž jsou do žebříčku zahrnuty jen knihy vyšlé v češtině a ty spíše populární. Netřeba dodávat, že korespondence s nějakými žebříčky prodeje bude nejspíš nulová.
1. Richard Dawkins: Příběh předka
Tato kniha je pozpátku převyprávěnou evolucí, navíc obsahuje i popis celé řady metod, jimiž vlastně tyhle „žebříčky“ rekonstruujeme. Dawkins umí psát, překlad je perfektní (překladatelka Zuzana Gabajová za něj od AV dostala i cenu). O pečlivosti vydavatele svědčí, že text je doplněn (rozlišenými) poznámkami překladatelky, lektorů a redaktora.
Vydavatel: Academia
O knize na ScienceWorldu: Proč jsou samci ploskonosých opic barvoslepí?, Společný předek člověka a šimpanze: mohl chodit po dvou?, Evolabilita aneb Proč může být výhodný kratší dolet
Poznámky:
– Academia ještě letos vydala obdobné Ernst Mayr: Co je to evoluce, to ovšem podle mého názoru nesahá Dawkinsovi ani po paty, zdá se to být v řadě ohledů neaktuální a vlastně to není ani moc čtivé, ani zvlášť chytré (nejen v porovnání s Dawkinsem, ale třeba i s původními českými díly Zrzavý/Storch/Mihulka nebo Flegr).
– K Dawkinsovi, je vidět, že v jeho případě je lepší, když píše o tom, co má rád (biologie), než naopak (náboženství).
2. Tomáš Petrásek, Igor Duszek: Vzdálené světy I
Něco o možnostech života třeba na Europě čteme dnes a denně. Tato kniha nám však představí podrobnější informace – především konkrétní mechanismy, jimiž by život mimo Zemi mohl fungovat (chemické procesy a metabolismus energie). Obsahuje taktéž podrobný popis různých pozemských extremofilů, Jupitera i jeho oběžnic.
Vydavatel: Triton
O knize na ScienceWorldu: Život na Jupiteru, Skepse k panspermii, Nejvíce vody není na Europě, ale na Ganymedu
3. Joseph A. Tainter: Kolapsy složitých společností
Úvahy o kolapsech, katastrofách a konci civilizace jsou módou – přestože (nebo protože?) se dnes lidstvu bez ohledu na ekonomickou recesi daří tak dobře jako nikdy dosud v dějinách. Chceme-li se zabývat kolapsy, například i s ohledem na rizika současnosti, klíčové je podat nějakou analýzu krizí minulých. Problém je v tom, že dnes, v době očekávané „zelené apokalypsy“ (ať už jí říkáme vyčerpání zdrojů, znečištění nebo klimatické změny), se minulé kolapsy mnohdy uvádějí ne s cílem je analyzovat, ale použít jako didaktický a moralizující příklad. Ještě děsivější a podobně módní jsou pak „duchovědné“ výklady o energii civilizace a jejím vyčerpání. Tato kniha je výjimečná, protože nabízí střízlivou analýzu a překvapivé závěry. Kolaps nakonec nevnímá jako něco negativního, ale jako pozitivní událost (alespoň z pohledu prostých lidí).
Vydavatel: Dokořán
O knize na ScienceWorldu: Ikové: kultura individualistů
(další úryvky ještě přineseme, ten výše uvedený není rozhodně typický, spíše hříčka)
Další doporučení, řekněme subjektivně 4.-6. místo: Lee Smolin: Fyzika v potížích (Argo a Dokořán), Dawkins: Boží blud (Academia, přes výše uvedené výhrady), Davies: Kosmický jackpot (Argo a Dokořán). Ale to již jen zcela orientačně, zde by v žebříčku mohla být i celá řada jiných titulů (např. vyšel Úžasný svět dinosaurů, Triton – viz úryvek – a posouzení/pozice v žebříčku bude nutně hlavně záviset na tom, nakolik do hloubky zrovna tohle téma koho zajímá; každého také nemusí zajímat předpokládaný chemismus oceánů na Europě…).
