O kosatci zvrhlém – perličky z návštěvy botanické zahrady

Biologie |

Návštěva pražské botanické zahrady v Tróji přinesla několik perliček, které snad zaujmou i naše čtenáře. Profesionální botanikové prominou autorovo amatérské nadšení nad nově objevenými jmény a doprovodné úvahy... :-)Z rostlin, kter ...




Návštěva pražské botanické zahrady v Tróji přinesla několik perliček, které snad zaujmou i naše čtenáře. Profesionální botanikové prominou autorovo amatérské nadšení nad nově objevenými jmény a doprovodné úvahy… :-)

Z rostlin, které v Tróji potkáte, zaujmou mnohé už svým názvem. Komu by se mohl nelíbit například "kosatec zvrhlý"? (latinský název Iris spuria). Zajímavé jsou i názvy rostlin, které jsou tvořeny předponou "pa" ke jménu jiného druhu. Tak nám vznikne např. pajasan, pajehličník přeslenatý či pazerav (pazerav cedrový, Calocedrus deccurens je skutečně velmi elegantní strom). Elegantním "křížencem" je pak např. platan javorolistý.
Kolem řeky zapomnění Léthé, která zavodňovala řecké podsvětí, rostly mj. kvítky afodelu. V Tróji se dozvíte, že asfodelové rostliny jsou příbuzné liliovitým a do stejné skupiny patří také aloe a u nás rostoucí bělozářky. Další příbuzný, trsť rákosovitá se pak ve starověkém Egyptě používala také k psaní na papyrus.
Výše zmíněnému pazeravu je poněkud podobná sekvoj (strom, který se dokáže dožít zřejmě nejvyššího věku ze všech dřevin). Oba dva druhy obývají především kalifornské horské svahy a narazíme na ně v amerických přírodních parcích. Z našich dřevin je, samozřejmě až na vzrůst, poněkud připomíná jalovec. Víte,jaká je etymologie tohoto slova? Souvisí snad s tím, že strom roste na půdě nevyužitelné z hlediska zemědělství či pastvy (tedy "jalové")? Mimochodem, aby pomluv ubohého jalovce nebylo málo, je kromě jalovosti spojen také s depresí, alespoň jedna z jeho odrůd je latinsky pojmenována jako "depressa" (Juniperus communis Depressa Aurea). To může ale souviset i s jeho opačným účinkem, protože vůně jalovce se například používá právě na povzbuzení organismu a proti depresi…
V botanické zahradě nechybí ani skleník s masožravými rostlinami. Zde vám vyvrátí běžně tradovaný omyl, podle kterého "masožravé" orgány vznikají z květů – nikoliv, jedná se o přeměněné listy. Mechanismus, který rostlina používá při svinutí listu s kořistí, údajně velmi připomíná nervovou činnost z říše živočichů a jde o jediný doklad tohoto jevu u rostlin.
No a zájemci o rostliny používané k magickým úkonům snad ještě ocení mandragoru :-).

Pokud chcete trojskou botanickou zahradu navštívit sami, podívejte se na její stránky na adrese http://www.botgarden.cz.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.