Placebo efekt je jistě velmi zajímavým jevem, který ovlivňuje výsledky mnoha experimentů nejen v medicíně. Je známo, že někteří lidé jsou k podobné autosugesci mnohem náchylnější než jiní.
Vcelku nepřekvapuje, že reakce na placebo bude mít co dělat s biochemií našeho mozku (metabolismus různých neurotransmiterů apod.) a ta zase s našimi geny. Dosud ale nebyl znám konkrétně žádný gen, který by tuto vlastnost ovlivňoval. Ve stávajícím experimentu byli do pokusu zapojeni lidé trpící „sociální úzkostí“. Někteří z nich (10 z 25) reagovali na placebo pozitivně a po skočení pokusu uváděli, že se cítí lépe; stejně vyšly i psychologické testy. Na konci experimentu u nich byla u nich zaznamenána také snížená aktivita amygdaly („centra strachu“).
Ukázalo se, že původní příčinou by mohla být varianta genu pro tryptofan hydroxylázu-2. Tento gen souvisí s tvorbou serotoninu. Lidé se dvěma variantami G tohoto genu vykazují ve standardních psychologických testech menší míru strachu. 8 z 10 těch, kdo na placebo reagovali, měli dvě varianty G tohoto genu, 2 měli alespoň jednu variantu G. (Poznámka: tj. jakoby se zdálo, že u těch, kdo reagovali na placebo, nebyla původní úzkost „genetická/biochemická“.)
Výzkum vedl tým Tomase Furmarka z univerzity ve švédské Uppsale.
Objev takových genetických souvislostí by samozřejmě mohl mít obrovský význam nejen pro léčbu, ale i třeba pro výběr dobrovolníků pro klinické testy nových léčiv. Jak se ale v článku poznamenává, samozřejmě placebo efekt je jev vyskytující se na mnoha úrovních, takže je nepravděpodobné, že by mohl existovat jediný „gen pro účinnost placeba“.
Zdroj: New Scientist
Viz také:
Na čem závisí přístupnost hypnóze?
Ze zákulisí vzniku nových léků
Léčba nemocného mozku
