Student World

V prosincovém vydání časopisu Vesmír se dva příspěvky věnují záhadnému člověku z Flores.

Z článku Vladimíra Blažka vybíráme následující poznámky:
– Odhadovanou výšku "trpaslíků" 1 metr bude možná třeba revidovat. Toto číslo se totiž zakládá pouze na jediném výpočtu podle stehenní kosti. Některé pralesní populace současného člověka, například Pygmejové či obyvatelé Andamanských ostrovů, přitom nejsou o moc větší. Výška lidí z Flores tedy není i přes mediální nálepky (hobiti apod.) tím nejzajímavějším.
– Naproti tomu kapacita mozku 380 kubických centimetrů je skutečně velmi zarážející – je to totiž méně než u australopitéků a mnohem méně než u Homo erectus; právě za potomka jeho místní východoasijské formy bývají přitom lidé z Flores nejčastěji považováni. K regresi velikosti mozku mohlo přitom v malé populaci dojít i jen několika málo mutacemi a následně zakladatelských efektem či driftem (těžko si představit adaptivní význam zmenšování mozku).
Každopádně je zajímavé, že i s tak malým mozkem mohli lidé z Flores udržovat relativně pokročilou materiální kulturu spolu s výrobou nástrojů, jejich použitím při lovu, předpokládanou složitou sociální organizací atd. Příslušné technologie sice vynalezli zřejmě jejich předkové s větším mozkem, lidé z Flores je však dokázali udržovat až skoro do současnosti.
Protože je ale známa pouze jediná lebka, nechybějí ani hlasy, že v tomto případě šlo o patologii.

Blažek uvádí, že vedle zmenšování ostrovních populací může paralelně probíhat i opačný proces. Kromě zmenšení lidí a slonů tak došlo současně ke vzniku krys. (Poznámka: Fascinující představa – člověk, krysa a slon stejné velikosti :-))

Do budoucna se velké naděje spojují s analýzou DNA. Nálezy z Flores jsou dostatečně mladé na to, aby byla šance z nich získat DNA. Přitom není nutné mít ani kompletní sekvenci. Bylo by vrcholně zajímavé porovnat alespoň některé části DNA se současným člověkem nebo třeba s neandrtálci.

autor Pavel Houser