Pavoučí sítě jako na dlani

Biologie |

Jak tkají pavouci své sítě? Nejčastěji se u nás můžeme setkat se sítěmi dvojrozměrnými, které snove především pavouk křižák. Nicméně pavoučí sítě existují v celé řadě modifikací. Liší se podle druhu pavouka (či podle druhu látky, kter ...




Jak tkají pavouci své sítě? Nejčastěji se u nás můžeme setkat se sítěmi dvojrozměrnými, které snove především pavouk křižák. Nicméně pavoučí sítě existují v celé řadě modifikací. Liší se podle druhu pavouka (či podle druhu látky, který mu byl podána).

Sítě našeho nejznámějšího pavouka křižáka jsou dvojrozměrné, obvykle mírně nakloněné. Zcela svislá poloha není pro pavouka úplně výhodná, z lehce nakloněné pavučiny může totiž v případě ohrožení seskočit rovnou k zemi. Pavučina ho bude jistit díky závěsnému lanku, ovšem křižák se do ní nezamotá a unikne.
Zajímavostí je, že v blízkosti vodní hladiny budují křižáci naopak i sítě téměř vodorovné, které lapají hmyz vylétající z vody (typicky takový, jehož larvy se ve vodě vyvíjejí – osudný je pak často hned první let dospělého jedince).
Dvojrozměrná pavučina sama o sobě nikoho nechytí, musí být proto pokryta lepivými látkami. Ty však obvykle rychle vysychají, křižák proto musí síť často obnovovat a nanášet na ni čerstvé lepové kuličky (na nich se může držet i voda, proto pavučiny navenek vypadají často jakoby orosené).
Někteří jiní pavouci vytvářejí raději sítě trojrozměrné, speciálně načechrané. Taková pavučina je již čímsi na způsob bludiště a kořist lape i bez toho, aby ji bylo nutno denně obnovovat a potírat lepidlem. A ještě další pavouci tkají sítě úplně jiného typu, které neslouží k lapání kořisti, ale naopak jako ochrana či výstelka pavoučího doupěte. U nás patří do této kategorie pavouků tzv. sklípkánci (příbuzní větším tropickým pavoukům, sklípkanům).

I krásně pravidelná síť pavouka křižáka může získat bizarní obrysy. Poměrně populární jsou chaotické výtvory, které pavouci stvořili pod vlivem některých drog, především LSD. Méně se však už ví, že podobně pavouci reagují také na jiné halucinogeny a někdy dokonce i na vstříknutí krevního séra schizofreniků. V některých případech dojde u pavouka k poruše dočasné, v jiných k trvalé. Protože pavoučí nervová soustava vykazuje tedy reakce vzdáleně podobné té lidské, testují se na pavoucích i nově syntetizované látky, především léky. Výsledek indikuje pravděpodobnost, s níž bude látka působit i na vyšší nervovou soustavu člověka.
Zajímavost v této souvislosti představují i sítě, které pavouci utkají za stavu beztíže. Pokusy prováděné na americké kosmické lodi Apollo ukázaly, že pavouci bez jakéhokoliv speciálního výcviku dokáží utkat síť i za těchto podmínek.

Nedávno prošla přes ČTK zpráva, podle které geny zodpovědné za syntézu bílkoviny pro pavoučí mléko mohou být vpraveny do genomu skotu. Příslušná bílkovina by se pak dala extrahovat z kravského mléka. Namístě je samozřejmě otázka, zda by nebylo jednodušší získávat tuto látku přímo z pavouků. Jistěže bylo, má to však jeden háček – pokusy chovat pavouky v zajetí nebyly totiž dosud úspěšné.
Velkochov křižáků ztroskotal především kvůli kanibalistickým sklonům těchto živočichů, kromě toho prý pavouci často vůbec nepřijímají potravu, kterou předtím sami nechytili do svých sítí (Zdroj: Jan Buchar, Antonín Kůrka: Naši pavouci, Academia, Praha, 1998). Pavouci vyžadují živý hmyz a z důvodu fatálního nedostatku much zemřeli hlady i při výše citovaném pokusu na kosmické lodi Apollo.

Poznámka: Pavučiny pavouků utkané pod vlivem určitých látek (přesněji řečeno po požití much nadopovaných těmito látkami) najdete např. na http://home-1.worldonline.cz/~cz460098/clanky/pavouk/index.htm.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.