Student World

Lidé, a to včetně malých dětí, rozlišují předměty primárně podle tvaru (ostatně je to patrné i v jazyce, míč a míček jsou slova o stejném základu). Není pro nás příliš důležitá barva ani povrch (tenisový versus pingpongový míček), ale tvar.
A co psi? Na scénu vstupují mezi experimentátory oblíbené chytré border kolie, konkrétně pětiletá (ý?) Galble. Border kolie se zvládnout rychle učit celou řadu pojmenování předmětů, předmět neznámého dosud jména vyberou z hromady známých na základě vylučovací metody atd. Nyní se zkoumalo, co pes provede, když požadovaný předmět není k dispozici.
Výsledek? Border kolie se podobně jako člověk pokouší rozšířit pojem na obecnější kategorii a najít něco podobného. Když pes dostane za úkol přinést (nepřítomný) míček, zkusí primárně předmět stejné velikosti. Na druhém místě se pak bude řídit povrchem – přitom sledované děti předměty také ohmatávají, ale podle povahy povrchu je nerozlišují na hladké/drsné apod.
I když nám tedy psi do značné míry rozumí, se slovy a pojmy pracují jinak. Tato znalost může zefektivnit výcvik, ale i jakoukoliv jinou komunikaci s hafanem.
Příslušný výzkum byl proveden na na University of Lincoln a článek vyšel v PLoS ONE.

Zdroj: The Register, ScienceDaily

Poznámka:
– Především artefakty také rozlišujeme podle účelu – „taška“ může být z různého materiálu, různé velikosti, povrchu, barvy, tvaru… a pořád to bude taška, kterou bez problémů takto poznáme. Zvládnou podobnou kategorii i psi („něco k jídlu“ apod.)?
– U psů hraje velkou roli pochopitelně čich, to však tyto experimenty celkem asi odstiňují. Přihlédnout je třeba také k tomu, že psi mají horší (dvojkanálové) barevné vidění. Trojkanálové vidění se u savců objevilo znovu až u primátů. Pes nerozlišuje např. červenou od zelené. 

autor Pavel Houser