Tento článek vyšel v Computerworldu 13/2006
Vynálezce, spisovatel a futurolog Ray Kurzweil je průkopníkem v oblasti rozpoznávání řeči a textu, technologie čtení, syntézy hudby, virtuální reality a umělé inteligence. Založil devět firem působících v těchto oblastech, mimo jiné i Kurzweil Technologies v Cambridge ve státě Massachusetts. Nedávno se s Computerworldem podělil o svou vizi budoucnosti.
Vaše představa "dešifrování" lidského mozku se zdá být pořádně daleko.
Až donedávna jsme neměli technologie, jež by zvládly snímat mozek s dostatečným rozlišením. Teď se však objevilo pět nebo šest nových snímacích technologií. Poprvé můžeme vidět, jak mozek tvoří naše myšlenky.
Množství informací, jež o mozku získáváme, se každým rokem zdvojnásobuje. Jak dostáváme data z jednotlivých oblastí, můžeme poměrně rychle vytvořit jejich matematické modely. Při veškeré skromnosti lze očekávat, že k dispozici budeme mít velmi přesnou a podrobnou simulaci všech oblastí mozku již ke konci dvacátých let tohoto století. K emulaci všech oblastí mozku bude stačit deset kvadrilionů (1016) operací za sekundu. Japonci právě oznámili vývoj dvou superpočítačů, které by toho měly do roku 2010 dosáhnout.
Ale proč bychom měli znovu vytvářet mozek z obvodů, když už ho máme z neuronů?
Mohl by být ohromně výkonný, protože bychom mohli zkombinovat to, co je dnes výhodou lidské inteligence, zejména naše rozpoznávání vzorů, s tím, v čem už prokazatelně vynikají stroje.
Jakmile překonáme Moorův zákon, budeme moci využít trojrozměrné molekulární výpočty. Ke konci 40. let bude jeden krychlový palec (asi 16 cm krychlových) nanotrubicových obvodů 100milionkrát výkonnější než lidský mozek. Co se softwaru týče, budou ve 30. letech stroje schopné zpracovávat svůj vlastní zdrojový kód a vylepšovat ho. Nakonec budou tyto systémy kombinovat výhody biologické a umělé inteligence. A za tím vším nebudou stát mimozemšťané, nýbrž my sami. Už předtím bude výpočetní technika tvořit celosvětovou síť aktivních prvků a kdykoli budete chtít, budete mít například do 400 milisekund přístup k 1 milionu počítačů.
Na začátku příští dekády už budou obrázky promítány přímo na naše sítnice. Jak vyrobit opravdu tenké a zároveň velké obrazovky?
Zamontujte je do oční čočky a obrázky vysílejte přímo na sítnici.
Jak to myslíte, když tvrdíte, že počítače "zmizí"?
Najdou si svou cestu do našich oděvů a do našeho okolí a budou velmi malé. Upustíme od představy, že počítače, které používáme, jsou naší spojnicí se sítí a uvědomíme si, že jsou její součástí. Každé zařízení bude uzlem v síti v tom smyslu, že budete nejen odesílat a přijímat své vlastní zprávy, ale budete také předávat zprávy pro ostatní lidi. Síť se bude nepřetržitě sama uspořádávat a všechny komunikační spoje si samy naleznou nejefektivnější cestu.
Co máte na mysli, když říkáte, že se lidé budou "slučovat" se svou technologií?
Budeme umět vložit inteligentní stroje nanoboty do krevního oběhu. Ke konci dvacátých let budou mít tato zařízení významné výpočetní, komunikační a manipulační schopnosti. Nanobotické bílé krvinky si budou umět stáhnout software proti určitému patogenu a zničit ho v řádu sekund, v porovnání s hodinami potřebnými pro biologické krvinky. Do mozku můžete kapilárami dostat miliardy nanobotů, kteří zvýší naše poznávací schopnosti a opravdu rozšíří lidskou inteligenci.
Budeme umět jít za hranice biologie a nahradit své současné tělo novou, dramaticky vylepšenou verzí, která nám poskytne radikální prodloužení života.
A co bude nová verze umět oproti dnešku?
Jednou z možností by mohla být virtuální realita uvnitř nervového systému. Nanoboti by uměli zastavit signály přicházející od našich vlastních smyslů a nahradit je signály, které byste přijímal ve virtuálních prostředí. Své virtuální tělo byste mohl přesunout do virtuálního prostředí, což by zahrnovalo všech pět smyslů stejně jako neurologické sladění vašich emocí. Své zážitky budete moci i archivovat.
Takže se význam naší biologické inteligence sníží?
Nebiologická složka poroste rychlostí tisíckrát za desetiletí a nebiologická složka bude nakonec velmi nevýznamná. Lidé se na to dívají a jsou velice vyděšení, protože si myslí, že se stanou stroji. Podle mě však není důvod k obavám.
Jaká bude budoucnost počítačových profesionálů?
Dobrou zprávou pro ně je, že informační technologie budou získávat na důležitosti. Nakonec bude do IT zahrnuto téměř vše.
Má tohle všechno nějaké nevýhody?
Nevýhodami se zabývám a jsem hodně znepokojen. Už tak čelíme existenčnímu nebezpečí, potenciálnímu vyhlazení celé lidské rasy jadernými zbraněmi. A nyní je tu další hrozba – biologické viry. Nástroje a znalosti potřebné k jejich kultivaci jsou mnohem rozšířenější než nástroje a znalosti nutné k vytvoření atomové bomby. Dopad by přitom mohl být mnohem horší.
Co je opravdu daleko před námi?
Ve 22. století budeme naplno využívat schopnosti hmoty a energie na celé Zemi, jíž budeme pohánět inteligentní výpočetní procesy. Ty se pak budou šířit dále do zbytku vesmíru. Zda to bude probíhat rychle (několik stoletích a méně), nebo pomalu (miliardy let), záleží na tom, zda můžeme překonat rychlosti světla jako bariéry přenosu informací, či ne. Já věřím, že se nám to podaří.
