Polemika: Proč omezovat působnost selekce?

Biologie | 22.10.2003

Následující text se snaží o polemiku s článkem Revoluce v evoluční biologii; důvodem kritiky je především tvrzení o tom, že mimo určité "plastické" období neprobíhá selekce a druhy jako celky nejsou schopné se proměňovat, neboť se zakonzervují.

Sdílet

"Nejprve ta ‚tendence k vrácení se do původního stavu‘ – např. obří myši vracející se k původní velikosti. O žádné takovéto tendenci jsem neslyšel.
Zdá se, že koncepce předestřená doc. Flegrem předpokládá, že existuje nějaký ‚původní‘ stav frekvenci alel (první problém: který stav je původní když frekvence alel se mění vždycky když je nový selekční tlak?) který je nějak ‚optimální‘.
Podle mého názoru je jakýkoliv optimální stav ale relativní – vzhledem k jistým podmínkám; jakmile se podmínky změní (např. klima), je optimální nové přizpůsobení populace ke změněným podmínkám prostředí (ve formě změněných frekvenci alel).
Tato "optimálnost" je rozdílná k té předcházející optimálnosti. Žádný absolutní stav frekvenci alel
neexistuje, jenom relativní k jistým podmínkám. Když nebude na původně vyšlechtěné obří myší specifický selekční tlak k vrácení se k původní velikosti, tak proč by se tam vracely?
Jsou případy, kdy frekvence jistých alel se opravdu vrátili do předcházejícího stavu po zmizení jistého selekčního tlaku; např. zhruba 40 % populace Homo
sapiens žijící ve střední Africe má alelu na sickle-cell anemia, protože tato alela poskytuje částečnou ochranu proti malárii která se ve střední Africe vyskytuje.
Když se část této populace v otrokářských dobách přemístila do USA, frekvence sickle-cell anemia alely se postupně snížila – protože v USA nebyla malárie. Tohle je ale zase jenom případ měnících se selekčních tlaku, nikoliv evoluční stability – žádné vrácení to původních stavu, jen měnící se evoluční tlaky.
Co se týče dalších úvah. Při redukci populace nebo bottle-necku samozřejmě vznikají nové druhy nebo může dojít k selekci a evoluci, ale nerozumím proč nová koncepce chce omezit selekci a evoluci pouze na tyto situace. Případy alopatrické (i sympatrické) evoluce i v přítomnosti větších populaci jsou dokumentovány.
Proč by např. jakákoliv geneticky fixována změna našeho druhu musela opět vyžadovat nejprve extrémní redukci populace na řádově 10 jedinců? Dále, jaké jsou důkazy pro tvrzení, že domestikované druhy se zrovna nacházely v situaci bottle-necku nebo plasticity?
Nejdůležitější věc, kterou by měla vysvětlit, je jakým mechanismem se populace vracejí do původního stavu (nebo regresi k průměru) když samotný pojem optimálnosti je prostě relativní vzhledem k určitým podmínkám.
Shrnuto: Pořád nechápu proč by selekce nemohla probíhat v pohlavně rozmnožujících organismech. Selekce vybírá fenotypy a ne genotypy – ovšem genotypy jsou vybrané nepřímo. Nechápu proč s tímto tvrzením má doc. Flegr problém.
Existuje pravda tzv. Hardy-Weinberg Equilibrium. Podle souvisejícího zákona nemůže pohlavní rozmnožování samo o sobě měnit frekvence alel. Tato frekvence se mění až působením selekčních tlaku. Proč by ale toto mělo znamenat, že přírodní výběr nemůže fungovat ve větších populacích? Navíc ani nemáme přesné údaje, jak často k bottleneckům v přírodě dochází, tedy zda by jimi stačily vzniknout všechny druhy…