Student World

Samozřejmě, že i v biologii má uvedené pravidlo řadu výjimek (extrémně dlouhověký je například člověk; u psů se obecně rozhodně nedá říct, že by větší plemena byla dlouhověká…). Jinak však u savců přibližně platí, že intenzita metabolismu klesá v závislosti na růstu hmotnosti se čtvrtou odmocninou. Stejný podíl pak bude platit i pro průměrný dožitý věk.

Kráva je dejme tomu asi 1000krát hmotnější než svišť. 4. odmocnina z 1000 je asi 5,6; kráva tedy bude žít zhruba 5,6krát déle než svišť.

Teoretický fyzik Geofrey West ze Santa Fe Institute se rozhodl zjistit, zda toto pravidlo nemůže platit i pro nějaké charakteristiky lidských měst, zda je tedy nemůžeme chápat jako superorganismy (Poznámka: tady by stálo za úvahu, že výše uvedený vztah platí pro savce. Má slon v nějakém ohledu něco více společného dejme tomu s Benešovem než se želvou?). Získal o městech různých velikostí celou řadu dat, od spotřeby elektřiny po výši kriminality.

West nakonec došel k závěru, že „růst se čtvrtou odmocninou“ platí třeba pro počet benzínek, plochu silnic a cest, prodej benzínu či délku elektrických kabelů. Jinak řečeno, tyto veličiny nerostou zdaleka tak rychle jako města. (Poznámky: což ovšem u některých veličin působí divně. Opravdu je v milionovém městě jen 5,5krát více benzínek než v tisícovém? A samozřejmě, že jiné veličiny budou nárůst obyvatel kopírovat normálně lineárně. Je metabolismem města spíše počet benzínek než dejme tomu spotřeba vody?)

West však celé srovnání provedl hlavně proto, aby ukázal, že určité veličiny naopak rostou rychleji než počet obyvatel města a pravidlo 4. odmocniny zde platí naopak. Má jít třeba o počet patentů, počet vynálezců či zaměstnanců v kreativních profesích, výdaje na výzkum a vývoj…

10krát větší město tedy uživí cca 18krát více vynálezců (4. odmocnina z 10 je 1,8).

Zdroj: Steven Johnson: Where Good Ideas Come From, River Head Books, New York 2010

Poznámky:

– Článek Města rostou podobně jako mozky se také pokouší o srovnání měst a biologických systémů, ale vlastně s úplně opačnými výsledky (infrastruktura města musí růst rychleji než lineárně; i když zde se nepoměřuje s počtem obyvatel, ale s plochou).

– Co „délka života“ města? (i když jak ji měřit?) Viz také: Města umírají jako lidé

autor Pavel Houser