Student World

Ještěrce doroste ocas, člověku utržená ruka nikoliv. Ale proč ne? Příčinou jsou zřejmě selekční tlaky… Zkusme myšlenkový experiment: Naši předkové takovou schopnost měli (ne že by to bylo pravděpodobné), ale ztratili ji. Jak k tomu došlo? Zřejmě ve prospěch této dovednosti nepůsobil přírodní výběr.

Pokud pravěký člověk přišel o ruku, zřejmě také přišel o život – lev se jen velmi nerad spokojil s tím, že mu sežral pouze ruku. I když ale člověk přežil vlastní útok šelmy, zřejmě brzy vykrvácel. A pokud unikl i tomu, pak jej pravděpodobně dorazila infekce.
Jakmile tedy došlo k destruktivní mutaci, která narušila náš hypotetický opravný mechanismus, nepůsobila proti této mutaci téměř žádná negativní selekce. Protože v pravěku pro schopnost nechat si znovu vypučet ruku de facto nebylo upotřebení, vymizela.
Na druhé straně, pokud bude poranění drobné (prst či jeho článek) a jedinec jej přežije, nebude zřejmě příliš znevýhodněn. Rozsáhlý mechanismus pro růst prstů by se tedy v rámci přírodního výběru zřejmě opět příliš nevyplatil.

(Zdroj: Randolph M. Nesse, George C. Williams: O příčinách vzniku nemocí, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 1996)

Autoři si stěžují, že pokud celý problém předestřete lékaři, většina z nich odvětí něco v tom smyslu , že nám ruka nedoroste proto, že v dospělém věku už náš organismus není schopen syntetizovat růstové hormony.

Poznámka Pavel Houser: Existuje rozhodně více alternativní medicíny než třeba alternativní fyziky. Jak je to možné? V první řadě asi proto, že medicína jako taková je méně exaktní, "tvrdá věda" a jaksi rozmazanější. Protože se zaobírá psychikou, nastupují zde různé placebo efekty apod. Také je samozřejmě pravděpodobnější, že neškolený člověk v přírodě najde dosud neznámou bylinu stimulující lidský organismus než bylinu, která bude lapat neutrina :-). Přesto by však stála za úvahu i možnost, že medicína nedokázala různým "alternativním" přístupům tak úspěšně čelit mj. i proto, že je sama o sobě zatím nedostatečně exaktní, "vědecká" a pracuje pouze s popisnou rovinou věci. Nedisponuje svojí "jednotnou teorií světa". Mohlo by se to změnit s tím, jak budou stále více využívány poznatky genetiky a molekulární biologie.

autor Pavel Houser