Zhruba v posledním století byla objevena celá řada dosud neznámých druhů, u ptáků je však toto číslo relativně nejmenší. Asi nepřekvapí, že nově popíšeme více nějaké titěrné hmyzí havěti zalezlé v zemi nebo hlubokomořských potvor – proč ale nových ptáků poznáváme méně než třeba savců?
V první řadě drobná výhrada k předešlému tvrzení: ve skutečnosti nové druhy ptáků objevujeme i dnes, jde však vesměs o druhy tzv. kryptické, „skryté“. To znamená, že jsme je až dosud pokládali za součást jiného druhu a teprve třeba genetika odhalí, že jde o druhy dva. Tento jev ale nebudeme dále uvažovat, není to objev terénní biologie. Fakt je i to, že třeba v Amazónii a na východních svazích And můžeme na nové druhy ptáků narazit i dnes. Ale přece jen – křivka nových objevů ptáků v porovnání se savci po celé 20. století strmě klesala, za posledních 20 let to už opravdu nebyla žádná sláva. Prostě se musíme nejspíš smířit s tím, že naprostou většinu ptáků už známe, protože byly popsány již dříve.
Příčiny této situace jsou asi různorodé. Za zmínku stojí nadšení, které od 19. století existuje v anglosaských zemích pro tzv. birdwatching. Taktéž už od této doby bylo mezi profesionálními zoology zřejmě nejvíce právě ornitologů – výsledkem je, že „hlavní práce“ zde byla vykonána už v předminulém století. Vliv hraje i to, že dominantními smysly ptáků jsou zrak a sluch – podobně jako u nás. Ptáci se právě takhle také projevují (jak jinak, pokud jde třeba o signály opačnému pohlaví), což je umožňuje relativně snadno detekovat. A pak je můžeme spatřit také ve vzduchu. Zoologové logicky přednostně pozorovali tvory, které šlo pozorovat snadněji.
Hlavní roli ale asi sehrál výše zmíněný amatérský birdwatching. U řady jedinců se tento koníček změnil v jakousi posedlost, není výjimkou, když některý nadšenec dokázal během své kariéry pozorovat až tisíce druhů ptáků (slovo kariéra zde není od věci, protože se současně jedná i o sportovní disciplínu, ve které se pořádají soutěže).
Zdroj: Jan Hošek: Saola aneb Největší zoologické objevy posledních let, Scientia, Praha 2007
Poznámky:
– Proč hledáme a pozorujeme ptáky raději než třeba žáby? Těžko říct – snad jde prostě o fakt snazšího pozorování ve vzduchu, snad pro nás mají ptáci nějaký zvláštní psychologický význam. Spojujeme si je s volností a svobodou, je zde elegance jejich letu a odvěká lidská touha se vznést (viz Daidalos, už ale předtím babylonský mýtus o králi letícím na orlu do nebe) apod.
– Zajímavé by bylo srovnání s motýly; také jsou vesměs barevní a létající.
