Namísto obvyklého čtvrtečního úryvku z nějaké populárně vědecké knihy tentokrát navážeme na článek o barvení listí na podzim.
Viz také: Podzimní barvy jakou souboj stromů s hmyzem?
Ať už je příčina barvení listů jakákoliv, zbývá vysvětlit, proč se listy různých druhů stromů barví různě; a zejména pak stejných druhů v různých oblastech. Proč české javory vypadají dejme tomu jinak než kanadské?
(definice druhu u rostlin je poměrně problematičtější, nicméně berme javor prostě jako „to-co-má-ty-listy“, ovšemže je tu třeba i platan javorolistý etc.)
New Scientist v této souvislosti zmiňuje, že stromy v půdách chudých na živiny produkují více antokyanů a tedy mají barevnější listy, i když příčina tohoto rozdílu je nejasná.
Stromy v Severní Americe mají bez ohledu na druh větší tendenci se barvit do červena, evropské jsou více žluté. Červené listy vyžadují více antokyanových barviv. Pokud přijmeme souvislost barvení listů s hmyzem, jak se liší škodliví hmyzáci Evropy a Ameriky?
Možné vysvětlení: V době střídání ledových a meziledových dob migrovaly v Severní Americe druhy víceméně volně na sever a na jih, v Evropě jim však v cestě stály Alpy. Mnoho druhů hmyzu škodícího stromům proto vymřelo a stávající stromy nemusejí do boje s hmyzem tolik investovat. Podzimní listy jsou pak v Evropě spíše žluté než rudé.
Zdroj: NewScientist
a další
Poznámka: U nás třeba červenají asi nejvíc javory, buky a divoké třešně. Parazituje na nich hmyz více než třeba na bříze?
