Migrace Homo sapiens z místa jeho vzniku v Africe začínají dostávat konkrétnější podobu. Genetické testy ukazují, že první směr šíření našeho druhu vedl po březích jižních moří.
Klasifikace současných etnik již dříve naznačovala, že na jedné straně stojí zhruba původní obyvatelé jižní Afriky, Nové Guiney a Austrálie, na straně druhé pak všichni ostatní. Namísto "klasických" ras tak vyvstávala základní hranice spíše mezi obyvateli severní a jižní polokoule (samozřejmě mluvíme o Starém světě).
Dosud se ovšem předpokládalo, že první migrační vlna prošla před nějakými 60 000 lety z Afriky přes Blízký východ. Nyní se v časopisech Science a New Scientist objevila teorie, že tato cesta mohla vést ještě jižněji – přes Rudé moře a Indii. Tak si to alespoň představuje tým shromážděný kolem Vincenta Macaulaye z University of Glasgow. Taková cesta by samozřejmě předpokládala užití plavidel, což ale na druhé straně nemusí tolik překvapovat. První osídlení Austrálie před asi 50 000 lety podle všeho ani jinak proběhnout nemohlo.
Výše popsaná teorie se nově opírá také o analýzu mitochondriální DNA u izolovaně žijící populace Oran Asli z malajského poloostrova. Zdá se, že k jejímu oddělení od zbytku lidstva došlo už před asi 65 000 lety. V té době se ovšem na Sinaji či v severní Arábii podle všeho nacházela poušť. Možná, že pobřežní plavba byla ve skutečnosti jednodušší než severnější cesta vysušenými nehostinnými oblastmi. Navíc je otázka, proč by – v případě překročení této pouště – kolonizace nesměřovala také do Evropy, kde se přitom Homo sapiens objevil až o asi 20 000 let později.
Vědci dokonce přišli s teorií, podle které byli migrující lidé specializovaní na rybolov a za migrací mohlo stát kolísání množství ryb v Rudém moři během glaciálů.
Zdroj: New Scientist
http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn7371