Možná, že právě tato symbióza stála za evolučním úspěchem termitů, kteří jsou dnes velmi rozšířenou skupinou.
Jantar byl nalezen roku 2001 v dole v Myanmaru (= Barma). Pochází z rané křídy. Letící termit (snad při „svatebním“ letu) byl tehdy možná napaden ptákem a zraněný spadl do kapky pryskyřice, z níž se později stal jantar. Přitom se mu z otevřeného těla vyvalily mikroorganismy pomáhající mu trávit dřevo. Na rozdíl od řady zvířat, kterým s trávením pomáhají bakterie, hrají ve střevech termitů tuto roli prvoci. Jsou natolik adaptovaní na svou roli, že mimo prostředí termitích střev vůbec nedokáží přežít. Termiti musejí pro tyto prvoky vylučovat speciální kapalinu, v níž žijí. Evoluce celého systému trvala určitě nějaký čas, jednotlivé kroky ale neznáme.
Díky celé události před sebou máme nejstarší dosud jednoznačně doložený příklad symbiózy tohoto typu. Pro termity, kteří předtím museli trávit vlastními silami a dřevo pro ně bylo nestravitelné, to představovalo velkou výhodu – od té doby zaznamenaly velké rozšíření a dnes jichž žije asi 2 300 druhů, převážně v tropech. Mnohde patří mezi obávané škůdce, kteří ničí stavby ze dřeva.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámka: termiti na rozdíl od jiného společensky žijící hmyzu nejsou blanokřídlí, ale mají společný původ se šváby. Pokud vysvětlujeme společenský život a „altruismus“ termitů, nemáme proto k dispozici výklad založený na genetických zvláštnostech blanokřídlých (samci nemají otce a mají pouze jedinou sadu chromozomů, proto jsou pak jejich potomci spolu geneticky příbuznější). Termití kolonie může mít až 20 milionů jedinců.
O termitech jsme letos psali i v článku Asexuálně vzniklé termity čeká velká kariéra.
