V něm ale příslušná část mozku zůstává aktivní a dochází zřejmě k nějakému „přeuspořádání“ paměti.
Biologové z Utrecht University soudí, že v důsledku podobnosti by zebřičky mohly sloužit i jako modelové organismy, které by pomohly porozumět roli spánku v raném dětství. Pro děti i zebřičky platí i to, že samotné mluvení/zpěv a jejich učení se týká různých částí mozku.
Zdroj: Sciencedaily
Poznámky: Z původního textu není jasné, zda má tedy spánek malých dětí a lidí v pozdějším věku odlišný „neurologický vzorec“. Role spánku při osvojení cizího jazyka v dospělosti? Viz i dřívější různé metody „výuky ve spánku“, kdy se člověku pouští hlas v daném jazyce. Jsou tyto metody nějak účinné? Užívají se dnes ještě? Má s nimi někdo osobní zkušenost?
Jedná se speciálně o jazyk/zpěv, tedy zvukovou komunikaci, nebo by to platilo pro učení se obecně? (Pro výuku jazyka hluchoněmých, pro učení u těch savců, jejichž svět je převážně „čichový…“?)
