Student World

Proč pes čenichá a stopuje? Aby mohl lovit potravu a nezemřel hlady. Nažraný pes nemá tedy podle této logiky žádný důvod stopovat a štvát kořist – přesto to však dělá. Hlad ovšem toto jeho jednání dokáže zesílit. Jak uvádí slavný rakouský etolog Konrad Lorenz, téměř každé chování vyšších organismů je ve skutečnosti výsledkem poměrně složité interakce více instinktů.
Jednotlivé reflexy mohou vyhasínat postupně, aniž to dává příliš smysl. Nažraná kočka přestává žrát myši, ještě je však zabíjí. Posléze je vyřazeno i zabíjení, kočka se ale stále za myšmi plíží a chytá je. Nakonec již nedělá ani to, ale stále je sleduje očima.
Husy získávají v rybníce obvykle potravu tzv. čvachtáním. Pokud je krmíme na břehu, čvachtat nepřestanou, ale takto získanou potravu již nebudou konzumovat. Často se však stane, že se na břenu nenasytí úplně (byť je tam k dispozici potravy dostatek a zcela jednoduše), ale část si ji chtějí ještě "vyčvachtat". V jistém ohledu tedy podle Lorenze platí kauzalita naruby: "Husy žerou, aby mohly čvachtat".
Různé pudy mají různé evoluční stáří. Existuje rozšířená pověra, že starší instinkty jsou obecně silnější (tj. člověk se nakonec chová jako savec nebo dokonce jako plaz). Lorenz však ukazuje, že to není pravda. Ovce následují berana i do propasti, přičemž příslušný pud "nespadnout" musí být mnohem starší než pud soudržnosti stáda. Sociální instinkty, ač evolučně mladé, jsou velmi silné i u našich nejbližších příbuzných, šimpanzů.