Student World

Zatímco ve Starém světě se zemědělství šířilo poměrně rychle, v Americe trvalo přizpůsobení pěstovaných plodin mnohem delší dobu. Teprve kolem roku 1000, tedy dávno od počátku zemědělství v Mexiku, se objevily odrůdy kukuřice schopné růst na východním pobřeží Spojených států. A jak že s tím souvisí tzv. rostliny krátkého a dlouhého dne?

Šíření zemědělství ve Starém světě se dělo především na ose západ-východ. Podmínky se přitom samozřejmě měnily, relativně konstantní však zůstávala délka dne, respektive cyklus střídání dne a nocí.
Naopak Amerika má tvar severo-jižní, což bylo zřejmě i jedním z důvodů, proč se zde zpomalilo nejen šíření neolitu, ale přímo i vývoj lidské civilizace.

(Zdroj: Jared Diamond: Osudy lidských civilizací)

Obecně: Podle toho, jak rostliny reagují na měnící se poměr dne a noci, rozlišujeme rostliny krátkého a dlouhého dne. Rostliny krátkého dne kvetou a tvoří plody v době, kdy jsou dny již relativně krátké, tj. až po polovině léta. Rostliny dlouhého dne pak ještě před slunovratem.
Při zavádění nových plodin v severnějších oblastech je často třeba dosáhnout toho, aby se z rostliny stala "krátkodenní". Po slunovratu již jinak často vykvést a utvořit plody totiž nestačí.
Rostliny navíc mnohdy reagují čistě na absolutní délku dne. Ta je v srpnu tím větší, čím dál jdeme na sever. Rostliny dlouhého dne proto na severu prostě nevědí, že už je čas tvořit květy a semena. Na téměř tropickou úroveň se jim čas srovná až krátce před podzimní rovnodenností.
Popisovaný problém byl poprvé systematičtěji řešen díky potížím, které ve vyšších zeměpisných šířkách byly s pěstování tabáku. Nakonec se došlo k řešení, při němž se na jihu USA pěstuje tabák především na semeno, v severnějších oblastech rostlina do této fáze nikdy nedojde (a počítá se s tím, semena se nakoupí na jihu).
Obvykle však takový postup není možný, protože právě semeno je tím, co nás zajímá a bez konce vegetační fáze nemá pěstování smysl. Rostlinám je pak možné různě uměle měnit optické podmínky (to jde především ve skleníku). Ke změně chování rostliny často stačí jediný krátký záblesk světla uprostřed noci. Pokud ale chceme urychlit tvorbu semen, pak potřebujeme spíše opačný postup – zatemnění širého lánu se však realizuje podstatně hůře :-).

(Zdroj: Ritchie R. Ward: Živé hodiny, Mladá fronta, Praha, 1980)

autor Pavel Houser