Nosy neandrtálců jsou pro antropology trochu záhadou. Mohlo by jít o adaptaci na chladné klima; dlouhý nos sníží ztráty vody a tepla a hlavně způsobí, že vdechovaný vzduch bude mít delší čas se ohřát, než dorazí do plic. Takhle by to platilo, pokud by nos byl dlouhý a úzký/rovný, neandrtálci ho ovšem měli navíc široký.
Široké nosy jsou dnes typické spíše pro lidi, jejichž předkové obývali tropy – takováhle stavba nosu umožňuje účinnější ochlazování. V chladném klimatu znamená široký nos naopak nevítané ztráty tepla.
Tradiční vysvětlení zněla, že tvar neandrtálčího nosu je důsledkem stavby jejich úst a čelistí. Široké čelisti byly adaptací na konzumaci tuhé potravy; možná, že neandrtálci si ji méně tepelně upravovali nebo zpracovávali méně efektivními nástroji než Homo sapiens a tuto práci proto musely vykonat čelisti. Paleoantropologové University of Iowa testovali tuto teorii; opravdu potvrdili mírnou korelaci mezi tvarem čelistí a nosu, nicméně tvrdí, že to samo o sobě k vysvětlení nestačí. Nos byl stále příliš široký na to, aby jeho tvar šel takto vysvětlit.
Takže podle všeho jde o evoluční náhodu. Neandrtálci měli široké nosy proto, že lidé, z nichž se vyvinuli (a jejich předkové žili ještě v tropech), je měli také široké. Rozdíl oproti modernímu člověku byl zřejmě důsledkem různého vývoje anatomie v dospívání.
Holton a Franciscus z University of Iowa v této souvislosti kritizují přístup, podle něhož se tělo rozloží na jednotlivé znaky a u nich se izolovaně hledá adaptační vysvětlení.
Zdroj: New Scientist
Viz také:
Když ještě žili neandrtálci
Neandrtálci předstírali, že jsou Homo sapiens?
