***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku
Když testujeme kognitivní schopnosti inteligentních zvířat, zajímá nás samozřejmě, nakolik u nich můžeme mluvit o něčem na způsob vědomí, včetně vědomí sebe sama. S čímž samozřejmě souvisí otázka, zda tvor sám sebe pozná v zrcadle. To se navíc dá určit poměrně jednoznačně, a tak je tedy tento experiment prováděn docela často.
Po šimpanzích, gorilách a delfínech se nyní zdá, že touto schopností disponují i sloni. Takový je alespoň závěr společného výzkumu institucí Yerkes National Primate Research Center, Emory University a Wildlife Conservation Society. Experiment se čtyřmi slonicemi se odehrál v zoo v newyorském Bronxu. Základem pro tvrzení, že se sloni v zrcadle poznají, byly jejich reakce na vlastní obraz – zatímco při kontaktu s jiným slonem sloni určitým způsobem „sociálně“ reagují, různě hýbou chobotem a ošmatlávají se, svého vlastního obrazu v zrcadle si tímto způsobem nijak nevšímají. (Podobné testy se údajně prováděly už dříve, ale bez pozitivního výsledku: autoři nového výzkumu to svádějí na okolnosti uspořádání pokusu, velikost zrcadla apod.)
Také se zkoušelo, co se stane, když je slon nějak pomalován barvou, kterou jinak necítí (to se zajistí srovnávací „skvrnou“, která ale není barevná, a ověří se, že si jí slon nijak nevšímá) na místě, kam si sám navíc nevidí. Neví tedy o tom, že je pomalován, dokud se neuvidí v zrcadle. Jedna ze slonic splnila i tuto zkoušku a začala pak pomalovanému místu na vlastním těle věnovat pozornost.
Autoři výzkumu fakt, že si sloni vyvinuli podobné kognitivní schopnosti jako lidoopi či delfíni, spojují s jejich společenskostí. Tento pohled by dával vývoj inteligence do souvislosti se složitou sociální strukturou skupiny – přičemž za těchto podmínek by i evoluce u zcela různých skupin měla mít „konvergentní“ charakter. Kognitivní schopnosti spojené s rozpoznáváním umožňují také vývoj „altruistického“ chování, které je ve sloních skupinách zaznamenáno. „Hodné“ evoluční strategie typu půjčka na oplátku fungují totiž pouze tehdy, když lze na základě minulých zkušeností alespoň nějak určit, s kým zrovna máme tu čest.
Zdroj: ScienceDaily
http://www.sciencedaily.com/releases/2006/10/061030183310.htm
O kognitivních schopnostech slonů viz také článek Sloni se zajímají o kosti svých předků
http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1518
Sloni se dokáží naučit imitovat zvuky jiných biologických druhů
http://www.sciencedaily.com/releases/2005/05/050528140445.htm
Poznámka: Sloni jsou také živočichy převážně vizuálními, takže uvedený experiment dává rámcově smysl. (U psa by bylo logické, že na svůj obraz v zrcadle bez doprovodné čichové informace nebude reagovat, ale o ničem zvláštním by to nevypovídalo – jak se vlastně chovají psi před zrcadlem?)
