Biologie |
Výzkum kmenových buněk se stále více stává středem zájmu biologů i lékařů, protože přináší nejenom prioritní badatelské výsledky, ale i naději pro léčbu celé řady závažných onemocnění. Nejflexibilnějším typem kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky.
Výzkum kmenových buněk se stále více stává středem zájmu biologů i lékařů, protože přináší nejenom prioritní badatelské výsledky, ale i naději pro léčbu celé řady závažných onemocnění. Nejflexibilnějším typem kmenových buněk jsou embryonální kmenové buňky. Embryonální kmenové buňky se svými biologickými vlastnostmi liší od ostatních kmenových buněk, které lze získat z orgánů a tkání dospělých. Důvodem jejich odlišnosti je především jejich embryonální původ. V případě lidských embryonálních kmenových buněk je lze derivovat výhradně
z 5–6denních embryí, tzv. blastocyst. Linie lidských embryonálních kmenových buněk jsou odvozeny z nadbytečných blastocyst pocházejících z oplozených vajíček vytvořených technologiemi asistované reprodukce (oplozením a kultivací in vitro) za účelem léčby neplodnosti. Blastocysty zbývající po úspěšné léčbě jsou, pokud není dárci rozhodnuto jinak, zničeny nebo zmrazeny.
Základní vlastností embryonálních kmenových buněk je jejich schopnost vytvořit veškeré funkční buněčné typy dospělého organismu. Linie lidských embryonálních kmenových buněk mohou být dlouhodobě udržovány a množeny v podmínkách in vitro bez ztráty jejich základní vlastnosti. V současnosti jsou vyvinuty způsoby, jak získat z lidských embryonálních kmenových buněk buňky nervové, kardiomyocyty, pankreatické β buňky, hematopoetické buňky, hepatocyty, melanocyty, osteoblasty, buňky respiračního epitelu a další funkční buněčné typy. Lze proto s jistotou očekávat, že výzkum lidských embryonálních kmenových buněk napomůže vytvořit zdroje buněk pro terapii takových závažných onemocnění, jakými jsou Parkinsonova choroba, infarkt myokardu, poruchy krvetvorby nebo diabetes. Nedílnou součástí výzkumu lidských kmenových buněk pro léčebné účely budou projekty na modelových organismech, jak s využitím řady linií embryonálních kmenových buněk laboratorních myší, tak s nově vytvořenými liniemi kmenových buněk miniaturních prasat. Tyto linie budou současně sloužit jako ideální biomedicínský model garantující budoucí bezpečné použití lidských kmenových buněk v humánní medicíně.
S dokonalou znalostí současného stavu a perspektiv výzkumu v oblasti embryonálních kmenových buněk a po pečlivém zvážení všech etických a legislativních okolností považuje Akademie věd České republiky za nezbytné podporovat výzkum všech typů kmenových buněk, včetně embryonálních kmenových buněk derivovaných z lidských blastocyst. Současně považuje Akademie věd České republiky za nezbytné urychleně vytvořit legislativní rámec, který bude regulovat, s přihlédnutím k právním úpravám v zemích EU, derivace nových linií embryonálních kmenových buněk z lidských blastocyst a jejich výzkum.
Pravidla by měla zahrnovat především následující omezení:
1. Derivace nových linií lidských embryonálních kmenových buněk bude možná pouze z takových blastocyst, pro které již neexistuje přímé terapeutické použití a které byly darovány pro výzkumné účely na základě informovaného souhlasu dárců a po splnění všech zákonných předpisů.
2. Výzkum zahrnující embryonální kmenové buňky derivované z lidských blastocyst musí být odpovídajícím způsobem regulován. Pravidla regulace výzkumu musí být výsledkem společné práce vědců, lékařů, etiků a právníků a musí zaručovat vysokou úroveň základního i klinického výzkumu a laboratorní praxe při dodržení všech etických zásad a zákonných omezení.
Tiskový odbor Akademie věd ČRNárodní tř. 3, 110 00 Praha 1
http://www.kav.cas.cz/pressE-mail: tisk@kav.cas.cz
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.