Dělení evolučních strategií na r a K je poměrně známé
(viz např. článek Strategie jménem K a r, http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F310C4B19E5C183DC1256E970048C62E),
ale nepředstavuje nicméně zdaleka jediný možný způsob, jak popisovat strategie organismů. Jiné zajímavé rozdělení vychází z toho, jakým způsobem jsou populace omezovány prostředím. Na rozdíl od strategií K a r nyní organismy chápeme de facto jako pasivní jednotky a zkoumáme, jaké síly/zábrany/limitující faktory působí proti nim. V zásadě přitom existují dvě možnosti:
– stálý stres omezuje rozmnožování/růst/život individuálních organismů (omezené zdroje, konkrétní fyzikální podmínky apod.).
– hlavní nápor „proti“ organismům se objevuje spíše nepravidelně nebo cyklicky, hustota populace značně kolísá (tzv. disturbance).
Podle toho, zda je určitý druh schopný odolávat spíše stálému stresu, nebo náhlým katastrofám, rozlišujeme organismy na S (stres) a R (od rubble-rumiště, velké R na rozdíl od dělení na r a K strategie) stratégy. S stratégové obývají prostředí nějakým způsobem náročné či extrémní, ale stabilní (velehory, pouště…), R stratégové naopak prostředí proměnlivé, které ani v čase stabilně neexistuje, třeba paseky objevující se tu a tam po lesních požárech.
Někdy se ještě vyděluje zvláštní skupina, tzv. C stratégové, kteří žijí v prostředí natolik příznivém, že zde nepanuje ani v zásadě ani stres, ani disturbance. Takové prostředí je ale lákavé pro řadu jiných druhů – lze proto říci, že C stratégové jsou specializovaní právě na konkurenční boj s jinými druhy (to je samozřejmě opět trochu zjednodušující – abiotické faktory i jiné organismy jsou pro organismy prostě „prostředím“). Typickým C stratégem je tedy třeba vzrostlý strom.
Zdroj: David Storch, Stanislav Mihulka: Úvod do současné ekologie, Portál, Praha 2000
Poznámky:
– Zajímavé je uvažovat, jak se dělení R-S-C překrývá s dělením r a K.
– R-S-C strategie se může měnit v průběhu života jedince (strom musí vyrůst třeba na místě „katastrofy“, nejprve je tedy R stratégem, vzrostlý je pak C stratégem), podobně jako r-K je také relativní (jeden strom vůči jinému stromu apod.).
– Tyto strategie se používají především pro klasifikaci rostlin. Kde by na škále R-S-C ležel člověk? Byl by C stratégem, kde by mu hlavním konkurentem byl zase člověk? A jak to vypadalo s člověkem třeba před 100 000 lety? Byly africké savany prostředím proměnlivým, takže by pro nás bylo typické zaškatulkování R?
– Při jaké z popsaných strategií může docházet k rychlejší evoluci, rychlejšímu odštěpování nových druhů, evoluci inteligence atd.? (možný směr úvah: velikost populací R stratégů kolísá, nové druhy by měly vznikat z malých populací; výše viz také role bottle necků v evoluci člověka)
