Student World

…a řada dalších zajímavostí. Pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku.

– Zatímco někteří mravenci pěstují houby (to je vcelku známé), jiné druhy chovají domácí zvířata – mšice, červce či housenky některých motýlů. Podobně jako v případě hub někdy dochází i k tomu, že si je královna bere s sebou při zakládání nového hnízda i domácí zvířata. Několik druhů mravenců je na svém „dobytku“ zcela závislých a jinak se už ani nejsou schopní živit. Chovaný hmyz mravenci různě ochraňují, čistí, přenášejí z místa na místo a dokonce věší na správný druh rostliny, respektive ještě navíc na její stravitelnou část. Někteří mravenci přechovávají vajíčka mšic spolu se svými a starají se i o larvy mšic. Jiní zase regulují populaci červců – pokud jich je více, než potřebují k zajištění přísunu medovice, nadbytečné červce zabíjejí a pojídají. Samičky některých motýlů kladou vajíčka na místo, kde objeví mravence, aby tak svým potomkům zajistily ochranu hned od narození.
– Mravenci, kteří skladují v hnízdě semena, jim často ukusují klíčky, aby tak zvýšili jejich trvanlivost.
– Přesvědčení, že mravenci pohřbívají mrtvé jedince, je pověra. Vyhazují však mrtvoly ven z hnízd.
– U některých druhů mravenců se královny po oplození vracejí zpět do rodného hnízda. Teritorium mraveniště je pak předáváno mezi mnoha generacemi.
– U mravenců-faraonů se nově narozené královny páří se svými příbuznými z hnízda. Kolonie faraonů je tak potenciálně nesmrtelná, na druhé straně jim však neustále hrozí inbreeding.
– Pokud se kolonie mravenců tímto způsobem dělí, zůstává mezi „dceřinými“ mraveništi přátelský vztah, vyznačené udržované cesty mezi hnízdy a volná výměna dělnic.Na japonském ostrově Hokaido byla u druhu černého mravence Formica yessensis zaznamenána superkolonie okolo 45 tisíc propojených mravenišť, v nichž žilo okolo 300 milionů jedinců.
– Evropští loupeživí mravenci Solenopsis fugas zvládají jakousi obdobu podkopů. Do cizího hnízda pronikají vykutanými tunely, které se napojí na cizí systém chodeb.
– Mravenci rodu Canomyrma ze severoamerických pouští při svých válkách házejí do svislých šachet nepřátelských hnízd kaménky. Patří tak do skupiny živočichů, kteří v nějaké podobě používají nástroje.
– U mravenců-medonošů se mezi koloniemi vyskytují ritualizované souboje, v rámci kterých do sebe skupiny mravenců narážejí a buší tykadly. Přitom si nikterak neubližují. Vítězný tým obsadí území mezi dvěma teritorii, o které se vedl spor. Jakmile ale jedna kolonie může postavit armádu asi desetkrát silnější než soupeř, veškerá hra, rituály a ohledy končí. Početnější mravenci nepřátelské mraveniště dobudou, královnu (a kohokoliv, kdo se postaví na odpor) zabijí a ukradnou kukly i mladší dělnice.
– U některých druhů mravenců je hnízdo zakládáno více královnami. Jakmile je však překonáno první kritické období (zajištění potravy a teritoria, dostatek dělnic), dochází mezi královnami k boji. Poražená královna je buď zabita nebo vyhnána nebo alespoň přestává klást vlastní vajíčka. Jsou zaznamenány i případy, kdy si konkurující královny navzájem ničí svá vajíčka.
– Mravenci rodu Camponutus v případě, že se dostanou do úzkých, páchají sebevraždu podobně jako živá bomba. Mravencovo tělo se doslova roztrhne a kolem se rozpráší jedovatý sekret.
– Všichni žijící mravenci váží zhruba tak stejně jako všichni žijící lidé. V jednu chvíli dnes na Zemi žije asi 10 na 16 mravenců.
– Co se týče délky života, rekord drží královna evropského druhu Lasius niger – v laboratorních podmínkách se dožila až 29 let.
– Královny některých jihoamerických listových mravenců zplodí za život až 150 milionů dělnic, z nichž 2 až 3 miliony žijí vždy současně.
– Mravenci vznikli asi před 100 miliony let ze samotářských vos. Termiti jim nejsou nijak příbuzní, objevili se už asi před 150 miliony let jako první společenský hmyz vůbec. Termiti mají společného předka se šváby.

Zdroj: Bert Holldobler, Edward O. Wilson: Cesta k mravencům, Academia, Praha, 1997

Poznámka: termiti nejsou blanokřídlí. Jejich společenský život se nedá dávat do souvislosti se zvláštní genetikou/relativní genetickou příbuzností u blanokřídlého hmyzu. U něho socialita vznikala opakovaně u mravenců, včel i vos.

autor Pavel Houser