Tibeťané mají geny denisovanů

Biologie |

Tibeťané mají gen usnadňující člověku pobyt ve velkých nadmořských výškách. Nyní se objevuje možnost, že tento gen získali křížením Homo sapiens s Denisovany. Zbývá ovšem dost nejasností.

Tibeťané mají geny denisovanů



V dnešním Tibetu a Nepálu je rozšířena varianta genu EPAS1 i dalších genů, které pomáhají organismu přežít v prostředí s nižší hladinou kyslíku. Rasmus Nielsen z University of California v Berkeley nyní uvádí, že tato forma genu se nevyskytuje v žádné jiné moderní populaci, zato ji měli denisované. Práce vyšla v Nature.

Pozůstatky denisovanů byly nalezeny zatím pouze Altaji, což docela odpovídá – také jde o horské prostředí. Na druhé straně ale další genetické stopy denisovanů dnes nacházíme spíše v jihovýchodní Asii, na Nové Guineji apod. Je možné, že v (izolovaném) Tibetu potomky denisovanů nepřevrstvily pozdější migrace, stejně tak ale ve skutečnosti může gen pocházet od nějaké větve místních neandrtálců (neandrtálci a denisované si byli blíže než měly oba druhy k Homo sapiens). Nakonec i v Evropě se některé geny po křížení obou druhů mohly více rozšířit, značná část Evropanů má asi geny neandrtálců pro metabolismus tuků, možná též nějaké související s imunitou (Homo sapiens přicházel do prostředí nových chorob). Užitečné geny se rozšíří, i když křížení bylo jinak zanedbatelné – nakonec jinak by příslušná výhodná nová forma genu vznikla také mutací nejprve na jednom místě.

Samozřejmě bude vztah denisovanů a Tibeťanů třeba ještě nějak dořešit, protože se určitě objeví i jiné výklady – je-li forma genu výrazně adaptivní, mohla klidně vzniknout i nezávisle na sobě a být vyselektována, když předkové Tibeťanů postupovali do vyšších poloh (?).

Zajímavé v této souvislosti je i to, že pořádně nevíme, jak přesně příslušná forma genu EPAS1 své nositele v horách zvýhodňuje. Kupodivu snižuje množství červených krvinek (přenášejících kyslík), což se právě pro toto prostředí zdá být kontraproduktivní. Když lidé s běžnou formou genu EPAS1 ale vystoupají do větších výšek, množství červených krvinek se zvýší, krev se zahušťuje, což asi zvyšuje pravděpodobnost mrtvice apod. příhod. Smysl to dává – může to ale opět být i jinak.

Zdroj: NewScientist.com

Poznámka: Článek uvádí, že příslušná forma genu EPAS1 je stará asi 30 000 let. To Tibet téměř jistě ještě osídlen nebyl…



Úvodní foto: brian0918, wikipedia, licence obrázku public domain




Související články




Komentáře

24.12.2014, 19:45

.... hello!...

10.12.2014, 16:13

.... ñïñ!!...

22.11.2014, 03:51

.... tnx....

31.07.2014, 08:22 admin

k cemu byl gen

od václav hrdonka // 1. Ten původní gen od denisovanů u nich původně velmi pravděpodobně vůbec nesloužil jako adaptace na nadmořskou výšku. V době kontaktu s lidmi byli už denisované rozdělěni na dvě skupiny jižní (od nich mají asiaté a novoguiejci příměs a ti zřejmě vůbec nežili v horách, ale někde v jižní Asii) a severní (ti sídlili v Altaji) http://www.nature.com/nature/journal/v505/n7481/images/nature12886-f8.jpg // 2. První Tiběťané přišli do Tibetu ze severu před vrcholem doby ledové, takže těch 30k let docela sedí. (Druhá věc je, že při LGM se pak stáhli na jih) http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/ajpa.21350/abstract

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.