Student World

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Stačí umístit na jednu stranu místnosti uzavřený zdroj potravy a na druhou stranu mechanismus, kterým se tento zdroj dá zpřístupnit.
V první fázi experimentu vepři mačkají knoflík spíše náhodně. Posléze pochopí, že aktivovat mechanismus je jednoznačně nevýhodné. Obě prasata se soustředí u zdroje jídla a začne válka nervů. Když slabší prase přejde místnost a “aktivuje potravu”, jeho konkurent začne jíst a submisivní kus, ač přeběhne místnost, má smůlu. Nedostane nic.

Ne tak v opačném případě. Jako první začne jíst submisivní prase, dominantní vepř se však vrátí ke zdroji, svého soka odežene a potravu dojí.

Válka nervů pokračuje. Z hlediska slabšího prasete nemá žádný smysl chodit ke knoflíku, pro silnější kus je však lepší dostat alespoň část jídla než nic. Ve válce nervů proto v tomto případě často vyhrává slabší kus.

Důležité je samozřejmě přesné uspořádání experimentu: Potravy musí být tolik, aby ji jedno prase nestačilo všechnu sníst dříve, než druhé přejde místnost. V opačném případě by se rozdíl mezi dominantním a submisivním vepřem zřejmě ztratil a knoflík by nemačkal nikdo.

Jestliže během “přebíhání místnosti” lze sníst většinu potravy, potom submisivní prase skutečně nad dominantním triumfuje a nají se lépe. To je poměrně paradoxní pointa pokusu.

Záleží samozřejmě na stupni vyhladovění obou zvířat a na tom, jaké celkové množství potravy prasatům nabídneme. Když jí bude dost, hra skončí ve chvíli, kdy se první prase nasytí (pak může volně jíst i druhé prase).

Pokud podmínky pokusu nastavíme tak, že potravy nebude dost pro obě prasata, v určitý okamžik zřejmě dojde k boji mezi nimi. Dominantní se pokusí svého konkurenta přímo zlikvidovat, nebo alespoň mu zabránit přijímat potravu.

Uvedené experimenty mají svůj smysl prostě jako zajímavý příspěvek k etiologii savců. Navíc se jedná o půvabný myšlenkový experiment hry s nulovým součtem, která však v případě, že knoflík nezmáčkne nikdo, přechází na součet nenulový. Je zajímavé srovnávat tento pokus s oblíbeným Vězňovým dilematem.

Význam pokusu však může být i zcela praktický. Pokud chováme více prasat pohromadě, nechceme, aby jedno snědlo veškerou potravu a druhé zašlo hlady – a samozřejmě nechceme ani to, aby se vepři pustili do souboje na život a na smrt.

Poznámka: Nějaké paralely tohoto modelu v ekonomice?

Zdroj: Diskuse po přednášce Jana Bureše „Kampak, pane potkane“, která se odehrála v rámci Biologických čtvrtků ve Viničné

autor Pavel Houser